Proverbs 19

Köyhä joka siveydessä vaeltaa, on parempi kuin väärä huulissansa, joka kuitenkin tyhmä on.

Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

Joka ei toimella laita, ei hänelle hyvin käy; ja joka on nopsa jaloista, se loukkaa itsensä.

Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

Ihmisen tyhmyys eksyttää hänen tiensä, niin että hänen sydämensä vihastuu Herraa vastaan.

Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

Tavara tekee monta ystävää, vaan köyhä hyljätään ystäviltä.

Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

Ei väärä todistaja pidä pääsemän rankaisematta; joka rohkiasti valehtelee, ei hänen pidä selkeemän.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Moni rukoilee päämiestä, ja jokainen on hänen ystävänsä, joka lahjoja jakaa.

Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Köyhää vihaavat kaikki hänen veljensä, ja hänen ystävänsä vetäytyvät taamma hänestä; ja joka sanoihin luottaa, ei hän saa mitään.

Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Joka viisas on, hän rakastaa henkeänsä, ja joka toimellinen on, se löytää hyvän.

Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

Väärä todistaja ei pidä pääsemän rankaisematta; ja joka rohkiasti valehtelee, se kadotetaan.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

Ei hullulle sovi hyvät päivät, paljoa vähemmin palvelian päämiehiä hallita.

Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

Joka on kärsivällinen, se on toimellinen ihminen; ja se on hänelle kunniaksi, että hän viat välttää.

Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

Kuninkaan viha on niinkuin nuoren jalopeuran kiljuminen; mutta hänen ystävyytensä on niinkuin kaste ruoholle.

Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

Hullu poika on isänsä murhe, ja riitainen vaimo on niinkuin alinomainen pisaroitseminen.

Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

Huoneet ja tavarat peritään vanhemmilta, vaan toimellinen emäntä tulee Herralta.

Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

Laiskuus tuo unen, ja joutilas sielu kärsii nälkää.

Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

Joka käskyt pitää, hän on vapahtanut henkensä; vaan joka tiensä hylkää, hänen pitää kuoleman.

Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

Jöka köyhää armahtaa, hän lainaa Herralle, joka hänen hyvän työnsä hänelle jälleen maksava on.

Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

Kurita lastas, koska vielä toivo on; mutta älä pyydä häntä tappaa;

Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

Sillä suuri julmuus saattaa vahingon: sentähden laske vallallensa, ja kurita häntä toistamiseen.

Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

Kuule neuvoa ja ota kuritus vastaan, tullakses vihdoinkin viisaaksi.

Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

Monet aivoitukset oavt miehen sydämessä; mutta Herran neuvo on pysyväinen.

Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

Ihmiselle kelpaa hänen laupeutensa, ja köyhä mies on parempi kuin valehtelia.

Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

Herran pelko saattaa elämän, ja se pysyy ravittuna, ettei mikään paha häntä lähesty.

Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

Laiska kätkee kätensä poveensa, ja ei vie sitä jälleen suuhunsa.

Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Jos pilkkaajaa lyödään, niin taitamatoin tulee viisaaksi; ja jos toimellista lyödään, niin hän tulee toimelliseksi.

Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

Joka vaivaa isäänsä, ja ajaa ulos äitinsä, hän on häpeemätöin ja kirottu lapsi.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Lakkaa poikani, kuuntelemasta sitä neuvoa, joka sinua viettelee pois toimellisesta opista.

Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

Väärä todistus häpäisee tuomion, ja jumalattomain suu nielee vääryyden.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

Pilkkaajille on rangaistus valmistettu, ja haavat hulluin selkään.

Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.