Job 28

Sølvet har jo sit Leje, som renses, sit sted

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

Jern hentes op af Jorden, og Sten smeltes om til Kobber.

Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

På Mørket gør man en Ende og ransager indtil de dybeste Kroge Mørkets og Mulmets Sten;

Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

man bryder en Skakt under Foden, og glemte, foruden Fodfæste, hænger de svævende fjernt fra Mennesker.

Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

Af Jorden fremvokser Brød, imedens dens Indre omvæltes som af Ild;

Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

i Stenen der sidder Safiren, og der er Guldstøv i den.

V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

Stien derhen er Rovfuglen ukendt, Falkens Øje udspejder den ikke;

K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

den trædes ikke af stolte Vilddyr, Løven skrider ej frem ad den.

Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

På Flinten lægger man Hånd og omvælter Bjerge fra Roden;

K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

i Klipperne hugger man Gange, alskens Klenodier skuer Øjet;

Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

man tilstopper Strømmenes Kilder og bringer det skjulte for Lyset.

Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

Men Visdommen - hvor mon den findes, og hvor er Indsigtens Sted?

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

Mennesket kender ikke dens Vej, den findes ej i de levendes Land;

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

Dybet siger: "I mig er den ikke!" Havet: "Ej heller hos mig!"

Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

Man får den ej for det fineste Guld, for Sølv kan den ikke købes,

Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

den opvejes ikke med Ofirguld, med kostelig Sjoham eller Safir;

Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

Guld og Glar kan ej måle sig med den, den fås ej i Bytte for gyldne Kar,

Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

Krystal og Koraller ikke at nævne. At eje Visdom er mere end Perler,

Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

Ætiopiens Topas kan ej måle sig med den, den opvejes ej med det rene Guld.

Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

Men Visdommen - hvor mon den kommer fra, og hvor er Indsigtens Sted?

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

Den er dulgt for alt levendes Øje og skjult for Himmelens Fugle;

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

Afgrund og Død må sige: "Vi hørte kun tale derom."

Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

Gud er kendt med dens Vej, han ved, hvor den har sit Sted;

Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

thi han skuer til Jordens Ender, alt under Himmelen ser han.

Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

Dengang han fastsatte Vindens Vægt og målte Vandet med Mål,

Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

da han satte en Lov for Regnen, afmærked Tordenskyen dens Vej,

On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

da skued og mønstred han den, han stilled den op og ransaged den.

Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

Men til Mennesket sagde han: "Se, HERRENs Frygt, det er Visdom, at sky det onde er Indsigt."

Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.