Psalms 38

Žalm Davidův k připomínání.
Псалом Давидів. На пам'ятку.
Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Господи, не карай мене в гніві Своїм, і не завдавай мені кари в Своїм пересерді,
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
бо прошили мене Твої стріли, і рука Твоя тяжко спустилась на мене...
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Від гніву Твого нема цілого місця на тілі моїм, немає спокою в костях моїх через мій гріх,
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
бо провини мої переросли мою голову, як великий тягар, вони тяжчі над сили мої,
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
смердять та гниють мої рани з глупоти моєї...
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Скорчений я, і над міру похилений, цілий день я тиняюсь сумний,
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
бо нутро моє повне запалення, і в тілі моїм нема цілого місця...
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Обезсилений я й перемучений тяжко, ридаю від стогону серця свого...
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Господи, всі бажання мої перед Тобою, зідхання ж моє не сховалось від Тебе.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Сильно тріпочеться серце моє, опустила мене моя сила, навіть ясність очей моїх і вона не зо мною...
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Друзі мої й мої приятелі поставали здаля від моєї біди, а ближні мої поставали оподаль...
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Тенета розставили ті, хто чатує на душу мою, а ті, хто бажає нещастя мені, говорять прокляття, і ввесь день вимишляють зрадливе!
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
А я, мов глухий, вже не чую, і мов той німий, який уст своїх не відкриває...
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
і я став, мов людина, що нічого не чує і в устах своїх оправдання не має,
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
бо на Тебе надіюся я, Господи, Ти відповіси, Господи, Боже мій!
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Бо сказав я: Нехай не потішаться з мене, нехай не несуться вони понад мене, коли послизнеться нога моя!
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Бо я до упадку готовий, і передо мною постійно недуга моя,
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
бо провину свою визнаю, журюся гріхом своїм я!
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
А мої вороги проживають, міцніють, і без причини помножилися мої недруги...
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Ті ж, хто відплачує злом за добро, обчорнюють мене, бо женусь за добром...
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]
Не покинь мене, Господи, Боже мій, не віддаляйся від мене, поспіши мені на допомогу, Господи, Ти спасіння моє!