Proverbs 23

Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Kad sjedneš blagovati s moćnikom. dobro pazi što je pred tobom;
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
stavljaš nož sebi pod grlo ako si proždrljivac;
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
ne poželi slastica njegovih jer su jelo prijevarno.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Ne trudi se stjecati bogatstvo; okani se takve misli;
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
usmjeriš li oči prema njemu, njega već nema jer načini sebi krila kao orao i odleti u nebo.
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Ne jedi jela zavidnikova, ne čezni za slasticama njegovim,
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
jer on je onakav kako u sebi misli: "Jedi i pij", veli ti, ali mu srce nije s tobom.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Zalogaj koji si pojeo izbljuvat ćeš, uzalud ćeš prosut' svoje ljupke riječi.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Pred bezumnikom nemoj govoriti jer prezire tvoje umne riječi.
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Ne pomiči prastare međe i ne prodiri u polje siročadi,
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
jer je moćan njihov osvetnik: branit će njihovo pravo protiv tebe.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Obrati pouci srce svoje i uho svoje riječima mudrim.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ne uskraćuj djetetu opomene, jer, udariš li ga šibom, neće umrijeti:
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
biješ ga šibom, ali mu dušu iz Podzemlja izbavljaš.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Sine moj, kad ti je mudro srce, i ja se od srca veselim;
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
i kliče sva nutrina moja kad ti usne govore što je pravo.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Neka ti srce ne zavidi grešnicima, nego neka ti uvijek bude u strahu Gospodnjem,
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
jer imat ćeš budućnost i tvoja nada neće propasti.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Slušaj, sine moj, i mudar budi i ravnim putem vodi srce svoje.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Ne druži se s vinopijama ni sa žderačima mesa,
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
jer pijanica i izjelica osiromaše i pospanac se oblači u krpe.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Slušaj svoga oca, svoga roditelja, i ne prezri majku kad ostari.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Pribavi istinu i ne prodaji je, steci mudrost, pouku i razbor.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Radovat će se otac pravednikov, i roditelj će se mudroga veseliti.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Neka se veseli otac tvoj i majka tvoja, i neka se raduje roditeljka tvoja.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Daj mi, sine moj, srce svoje, i neka oči tvoje raduju putovi moji.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Jer bludnica je jama duboka i tuđinka tijesan zdenac.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Ona i vreba u zasjedi kao lupež i uvećava broj bezbožnika među ljudima.
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Komu: ah? komu: jao? komu: svađe? komu: uzdasi? komu: rane nizašto? komu: zamućene oči?
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Onima što kasno sjede kod vina, koji su došli kušati vino začinjeno.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Ne gledaj na vino kad rujno iskri, kad se u čaši svjetlucavo prelijeva: pije se tako glatko,
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
a na kraju ujeda kao zmija i žaca kao guja ljutica.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Oči će ti gledati tlapnje i srce govoriti ludosti.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
I bit će ti kao da ležiš na pučini morskoj ili kao da ležiš navrh jarbola.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
"Izbiše me, ali me ne zabolje; istukoše me, ali ne osjetih; kad se otrijeznim, još ću tražiti."