Proverbs 4

Slušajte, djeco, pouku očevu i pazite kako biste spoznali mudrost,

Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

jer dobar vam nauk dajem: ne prezrite moga naputka.

Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

I ja sam bio sin u svoga oca i nježan jedinac u svoje matere;

Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

i mene je on učio i govorio mi: "Zadrži moje riječi u svojem srcu, poštuj moje zapovijedi i živjet ćeš.

On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

Steci mudrost, steci razbor, ne smeći ih s uma i ne odstupi od riječi mojih usta.

Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

Ne ostavljaj je i čuvat će te; ljubi je i obranit će te.

Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

Početak je mudrosti: steci sebi mudrost i svim svojim imanjem steci razboritost.

Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

Veličaj je i uzvisit će te; donijet će ti čast kad je prigrliš.

Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

Stavit će ti ljupki vijenac na glavu, i obdarit će te krasnom krunom."

Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

Poslušaj, sine moj, primi moje riječi i umnožit će se godine tvojeg života.

Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

Poučih te putu mudrosti, navratih te na prave staze;

Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

neće ti se zapletati koraci kad staneš hoditi; potrčiš li, nećeš posrnuti.

Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

Čvrsto se drži pouke, ne puštaj je, čuvaj je, jer ona ti je život.

Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

Ne idi stazom opakih i ne stupaj putem zlikovaca.

Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

Ostavi ga, ne hodi njime; kloni ga se i zaobiđi ga.

Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

Jer oni ne spavaju ako ne učine zla, i san im ne dolazi ako koga ne obore.

Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

Jer jedu kruh opačine i piju vino nasilja.

Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

A pravednička je staza kao svjetlost svanuća, koja je sve jasnija do potpunog dana.

Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

A put je opakih kao mrkli mrak: ne znaju o što će se spotaknuti.

Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

Sine moj, pazi na moje riječi, prigni uho svoje mojim besjedama.

Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

Ne gubi ih nikad iz očiju, pohrani ih usred srca svoga.

Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

Jer su život onima koji ih nalaze i ozdravljenje svemu tijelu njihovu.

Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

A svrh svega, čuvaj svoje srce, jer iz njega izvire život.

Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

Drži daleko od sebe lažna usta i udalji od sebe usne prijevarne.

Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

Nek' tvoje oči gledaju u lice i neka ti je pogled uvijek prav.

Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

Pazi na stazu kojom kročiš i neka ti svi putovi budu pouzdani.

Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

Ne skreći ni desno ni lijevo, drži svoj korak daleko oda zla.

Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.