Proverbs 19

Bolji je siromah koji živi u nedužnosti nego čovjek opakih usana i k tomu bezuman.

Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

Revnost bez razboritosti nije dobra, i tko brzo hoda, spotiče se.

Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

Ludost čovjeku kvari život, a srce mu se ljuti na Jahvu!

Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

Bogatstvo pribavlja mnoge prijatelje, a siromaha i njegov prijatelj ostavlja.

Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

Lažljiv svjekok ne ostaje bez kazne, i tko širi laži, neće uteći.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Mnogi laskaju licu odličnikovu i svatko je prijatelj čovjeku darežljivu.

Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Na siromaha mrze sva braća njegova, još više se udaljuju od njega prijatelji njegovi: on hlepi za dobrim riječima, ali ih ne nalazi!

Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Tko stječe razboritost, ljubi sebe, a tko čuva razum, nalazi sreću.

Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

Lažljiv svjedok ne ostaje bez kazne, i tko širi laži, propada.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

Ne dolikuje bezumnomu živjeti raskošno, a još manje sluzi vlast nad knezovima.

Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

Um čovjeka usteže od srdžbe, a čast mu je oprostiti krivicu.

Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

Kraljev je gnjev kao rika lavlja, a njegova milost kao rosa bilju.

Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

Nesreća je ocu svojemu bezuman sin, i neprestano prokišnjavanje svađe su ženine.

Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

Kuća se i bogatstvo baštine od otaca, a od Jahve je žena razumna.

Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

Lijenost navlači čovjeku dubok san i nemarna duša gladuje.

Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

Tko se drži zapovijedi, čuva život svoj, a tko ne pazi putove svoje, umire.

Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

Jahvi pozaima tko je siromahu milostiv, i on će mu platiti dobročinstvo.

Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

Kažnjavaj sina svoga dok ima nade, ali ne idi za tim da ga ubiješ.

Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

Tko je jarostan, plaća globu, i kad ga štediš, samo uvećavaš njegov gnjev.

Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

Slušaj savjet i primaj pouku, kako bi naposljetku postao mudar.

Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

Mnogo je namisli u srcu čovječjem, ali što Jahve naumi, to i bude.

Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

Dražest je čovjekova u dobroti njegovoj, i bolji je siromah od lažljivca.

Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

Strah Gospodnji daje život, i tko se njime ispuni, zlo ga ne pohodi.

Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

Lijenčina umače ruku u zdjelu, ali je ustima svojim ne prinosi.

Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Udari podsmjehivača, i lud se opameti; ukori razumnog, i shvatit će znanje.

Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

Sin je sramotan i pokvaren tko zlostavlja oca i odgoni majku.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Prestani, sine moj, slušati naputke koji odvode od riječi spoznaje!

Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

Nevaljao se svjedok podruguje pravdi i usta opakih gutaju nepravdu.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

Pripravljene su kazne podsmjevačima i udarci za leđa bezumnika.

Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.