Ecclesiastes 7

Bolji je dobar glas nego skupocjeno ulje, i smrtni dan nego dan rođenja.

Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

Bolje je ići u kuću gdje je žalost nego u kuću gdje je gozba, jer ondje je kraj svakoga čovjeka, i tko je živ, nek' primi k srcu!

Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.

Bolji je jad nego smijeh, jer pod žalosnim licem srce je radosno.

Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.

Srce je mudrih ljudi u kući žalosti, a srce bezumnih u kući veselja.

Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.

Bolje je poslušati ukor mudra čovjeka negoli slušati hvalospjev luđaka.

Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

Jer kao prasak trnja ispod kotla, takav je smijeh luđaka, i to je ispraznost.

Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

Jer smijeh od mudraca čini luđaka i veselje kvari srce.

Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.

Bolji je svršetak stvari nego njezin početak i bolja je strpljivost od oholosti.

Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

Ne nagli u srdžbu, jer srdžba počiva u srcu luđaka.

Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.

Ne pitaj zašto su negdašnja vremena bila bolja od ovih, jer to nije mudro pitanje.

Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.

Mudrost je dragocjena baština i probitak onima na koje sunce sja.

Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;

Jer kao što je novac zaštita, tako je i mudrost; a prednost je mudrosti u tome što izbavlja onoga tko je ima.

Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

Pogledaj djela Božja; tko može ispraviti što je on iskrivio?

Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?

U sretan dan uživaj sreću, a u zao dan razmišljaj: Bog je stvorio jedno kao i drugo - da čovjek ne otkrije ništa od svoje budućnosti.

V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.

Svašta vidjeh u svojemu ništavnom životu: pravednik propada unatoč svojoj pravednosti, a bezbožnik i dalje živi unatoč svojoj bezbožnosti.

Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.

Ne budi prepravedan i ne budi premudar; zašto da se uništavaš?

Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?

Ne budi preopak i ne budi lud; zašto bi umro prije vremena?

Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?

Dobro je da držiš jedno, ali ni drugo ne puštaj iz ruke, jer tko se boji Boga, izbavlja se od svega.

Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.

Mudrost mudraca veću moć daje gradu nego deset mogućnika.

Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.

Na zemlji nema pravednika koji, čineći dobro, ne bi nikad sagriješio.

Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

I još jedno: nemoj se obazirati na govorkanje; čut ćeš možda da te sluga tvoj proklinjao;

Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.

a zna tvoje srce kako si i ti često druge proklinjao.

Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.

Sve sam to mudrošću iskušao. Mislio sam da sam mudar, ali mi je mudrost bila nedokučiva.

Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.

Ono što jest, daleko je i duboko, tako duboko - tko da i pronađe?

Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?

I još jednom pokušah istražiti i shvatiti mudrost i smisao, da spoznam opačinu kao ludost, a ludost kao bezumlje.

Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.

Otkrih da ima nešto gorče od smrti - žena, ona je zamka, srce joj je mreža, a ruke okovi; tko je Bogu drag, izmiče joj, a grešnik je njezin sužanj.

I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.

Eto, to sam sve u svemu otkrio, veli Propovjednik.

Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,

I još sam tražio, ali bez uspjeha. Nađoh čovjeka - jednog od tisuću, a žene ne nađoh među svima nijedne.

Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.

Otkrih ovo: Bog stvori čovjeka jednostavnim, a on snuje nebrojene spletke.

Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]