Job 6

respondens autem Iob dixit

Odpovídaje pak Job, řekl:

utinam adpenderentur peccata mea quibus iram merui et calamitas quam patior in statera

Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.

quasi harena maris haec gravior appareret unde et verba mea dolore sunt plena

Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.

quia sagittae Domini in me sunt quarum indignatio ebibit spiritum meum et terrores Domini militant contra me

Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

numquid rugiet onager cum habuerit herbam aut mugiet bos cum ante praesepe plenum steterit

Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

aut poterit comedi insulsum quod non est sale conditum aut potest aliquis gustare quod gustatum adfert mortem

Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?

quae prius tangere nolebat anima mea nunc prae angustia cibi mei sunt

Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.

quis det ut veniat petitio mea et quod expecto tribuat mihi Deus

Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,

et qui coepit ipse me conterat solvat manum suam et succidat me

Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

et haec mihi sit consolatio ut adfligens me dolore non parcat nec contradicam sermonibus Sancti

Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.

quae est enim fortitudo mea ut sustineam aut quis finis meus ut patienter agam

Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

nec fortitudo lapidum fortitudo mea nec caro mea aerea est

Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?

ecce non est auxilium mihi in me et necessarii quoque mei recesserunt a me

Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,

qui tollit ab amico suo misericordiam timorem Domini derelinquit

Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

fratres mei praeterierunt me sicut torrens qui raptim transit in convallibus

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

qui timent pruinam inruet super eos nix

Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.

tempore quo fuerint dissipati peribunt et ut incaluerit solventur de loco suo

V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.

involutae sunt semitae gressuum eorum ambulabunt in vacuum et peribunt

Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.

considerate semitas Theman itinera Saba et expectate paulisper

To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,

confusi sunt quia speravi venerunt quoque usque ad me et pudore cooperti sunt

Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.

nunc venistis et modo videntes plagam meam timetis

Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.

numquid dixi adferte mihi et de substantia vestra donate mihi

Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?

vel liberate me de manu hostis et de manu robustorum eruite me

Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?

docete me et ego tacebo et si quid forte ignoravi instruite me

Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

quare detraxistis sermonibus veritatis cum e vobis nullus sit qui possit arguere

Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?

ad increpandum tantum eloquia concinnatis et in ventum verba profertis

Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?

super pupillum inruitis et subvertere nitimini amicum vestrum

Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.

verumtamen quod coepistis explete praebete aurem et videte an mentiar

A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.

respondete obsecro absque contentione et loquentes id quod iustum est iudicate

Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.

et non invenietis in lingua mea iniquitatem nec in faucibus meis stultitia personabit

A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?