Job 17

spiritus meus adtenuabitur dies mei breviabuntur et solum mihi superest sepulchrum

Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

non peccavi et in amaritudinibus moratur oculus meus

Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

libera me et pone iuxta te et cuiusvis manus pugnet contra me

Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

cor eorum longe fecisti a disciplina et propterea non exaltabuntur

Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

praedam pollicetur sociis et oculi filiorum eius deficient

Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

posuit me quasi in proverbium vulgi et exemplum sum coram eis

Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

caligavit ab indignatione oculus meus et membra mea quasi in nihili redacta sunt

Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

stupebunt iusti super hoc et innocens contra hypocritam suscitabitur

Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

et tenebit iustus viam suam et mundis manibus addet fortitudinem

Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

igitur vos omnes convertimini et venite et non inveniam in vobis ullum sapientem

Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

dies mei transierunt cogitationes meae dissipatae sunt torquentes cor meum

Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

noctem verterunt in diem et rursum post tenebras spero lucem

Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

si sustinuero infernus domus mea est in tenebris stravi lectulum meum

Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

putredini dixi pater meus es mater mea et soror mea vermibus

Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

ubi est ergo nunc praestolatio mea et patientiam meam quis considerat

Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

in profundissimum infernum descendent omnia mea putasne saltim ibi erit requies mihi

Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.