Job 16

respondens autem Iob dixit

A odpovídaje Job, řekl:

audivi frequenter talia consolatores onerosi omnes vos estis

Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

numquid habebunt finem verba ventosa aut aliquid tibi molestum est si loquaris

Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

poteram et ego similia vestri loqui atque utinam esset anima vestra pro anima mea

Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

consolarer et ego vos sermonibus et moverem caput meum super vos roborarem vos ore meo et moverem labia quasi parcens vobis

Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

sed quid agam si locutus fuero non quiescet dolor meus et si tacuero non recedet a me

Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

nunc autem oppressit me dolor meus et in nihili redacti sunt omnes artus mei

Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

rugae meae testimonium dicunt contra me et suscitatur falsiloquus adversus faciem meam contradicens mihi

A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

collegit furorem suum in me et comminans mihi infremuit contra me dentibus suis hostis meus terribilibus oculis me intuitus est

Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

aperuerunt super me ora sua exprobrantes percusserunt maxillam meam satiati sunt poenis meis

Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

conclusit me Deus apud iniquum et manibus impiorum me tradidit

Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

ego ille quondam opulentus repente contritus sum tenuit cervicem meam confregit me et posuit sibi quasi in signum

Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

circumdedit me lanceis suis convulneravit lumbos meos non pepercit et effudit in terra viscera mea

Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

concidit me vulnere super vulnus inruit in me quasi gigans

Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

saccum consui super cutem meam et operui cinere cornu meum

Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

facies mea intumuit a fletu et palpebrae meae caligaverunt

Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

haec passus sum absque iniquitate manus meae cum haberem mundas ad Deum preces

Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

terra ne operias sanguinem meum neque inveniat locum in te latendi clamor meus

Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

ecce enim in caelo testis meus et conscius meus in excelsis

Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

verbosi mei amici mei ad Deum stillat oculus meus

Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

atque utinam sic iudicaretur vir cum Deo quomodo iudicatur filius hominis cum collega suo

Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

ecce enim breves anni transeunt et semitam per quam non revertar ambulo

Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.