Hebrews 10

umbram enim habens lex bonorum futurorum non ipsam imaginem rerum per singulos annos hisdem ipsis hostiis quas offerunt indesinenter numquam potest accedentes perfectos facere

Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.

alioquin non cessassent offerri ideo quod nullam haberent ultra conscientiam peccati cultores semel mundati

Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?

sed in ipsis commemoratio peccatorum per singulos annos fit

Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.

inpossibile enim est sanguine taurorum et hircorum auferri peccata

Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.

ideo ingrediens mundum dicit hostiam et oblationem noluisti corpus autem aptasti mihi

Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.

holocaustomata et pro peccato non tibi placuit

Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.

tunc dixi ecce venio in capitulo libri scriptum est de me ut faciam Deus voluntatem tuam

Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.

superius dicens quia hostias et oblationes et holocaustomata et pro peccato noluisti nec placita sunt tibi quae secundum legem offeruntur

Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,

tunc dixit ecce venio ut faciam Deus voluntatem tuam aufert primum ut sequens statuat

Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.

in qua voluntate sanctificati sumus per oblationem corporis Christi Iesu in semel

V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.

et omnis quidem sacerdos praesto est cotidie ministrans et easdem saepe offerens hostias quae numquam possunt auferre peccata

A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.

hic autem unam pro peccatis offerens hostiam in sempiternum sedit in dextera Dei

Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,

de cetero expectans donec ponantur inimici eius scabillum pedum eius

Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.

una enim oblatione consummavit in sempiternum sanctificatos

Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty , kteříž posvěceni bývají.

contestatur autem nos et Spiritus Sanctus postquam enim dixit

Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:

hoc autem testamentum quod testabor ad illos post dies illos dicit Dominus dando leges meas in cordibus eorum et in mente eorum superscribam eas

Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,

et peccatorum et iniquitatium eorum iam non recordabor amplius

Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.

ubi autem horum remissio iam non oblatio pro peccato

Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.

habentes itaque fratres fiduciam in introitu sanctorum in sanguine Christi

Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,

quam initiavit nobis viam novam et viventem per velamen id est carnem suam

Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,

et sacerdotem magnum super domum Dei

A majíce kněze velikého nad domem Božím,

accedamus cum vero corde in plenitudine fidei aspersi corda a conscientia mala et abluti corpus aqua munda

Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,

teneamus spei nostrae confessionem indeclinabilem fidelis enim est qui repromisit

A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)

et consideremus invicem in provocationem caritatis et bonorum operum

A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,

non deserentes collectionem nostram sicut est consuetudinis quibusdam sed consolantes et tanto magis quanto videritis adpropinquantem diem

Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.

voluntarie enim peccantibus nobis post acceptam notitiam veritatis iam non relinquitur pro peccatis hostia

Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,

terribilis autem quaedam expectatio iudicii et ignis aemulatio quae consumptura est adversarios

Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.

irritam quis faciens legem Mosi sine ulla miseratione duobus vel tribus testibus moritur

Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.

quanto magis putatis deteriora mereri supplicia qui Filium Dei conculcaverit et sanguinem testamenti pollutum duxerit in quo sanctificatus est et Spiritui gratiae contumeliam fecerit

Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?

scimus enim qui dixit mihi vindictam ego reddam et iterum quia iudicabit Dominus populum suum

Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.

horrendum est incidere in manus Dei viventis

Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.

rememoramini autem pristinos dies in quibus inluminati magnum certamen sustinuistis passionum

Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,

et in altero quidem obprobriis et tribulationibus spectaculum facti in altero autem socii taliter conversantium effecti

Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.

nam et vinctis conpassi estis et rapinam bonorum vestrorum cum gaudio suscepistis cognoscentes vos habere meliorem et manentem substantiam

Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.

nolite itaque amittere confidentiam vestram quae magnam habet remunerationem

Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.

patientia enim vobis necessaria est ut voluntatem Dei facientes reportetis promissionem

Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.

adhuc enim modicum quantulum qui venturus est veniet et non tardabit

Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.

iustus autem meus ex fide vivit quod si subtraxerit se non placebit animae meae

Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.

nos autem non sumus subtractionis in perditionem sed fidei in adquisitionem animae

Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.