Psalms 102

Dinggin mo ang dalangin ko, Oh Panginoon, at dumating nawa ang daing ko sa iyo.

Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.

Huwag mong ikubli ang mukha mo sa akin sa kaarawan ng aking kahirapan: ikiling mo ang iyong pakinig sa akin; sa araw na ako'y tumawag, ay sagutin mo akong madali.

Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

Sapagka't ang mga kaarawan ko'y nangapapawi na parang usok, at ang mga buto ko'y nangasusunog na parang panggatong.

Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

Ang puso ko'y nasaktan na parang damo, at natuyo; sapagka't nalimutan kong kanin ang aking tinapay.

Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

Dahil sa tinig ng aking daing ang mga buto ko'y nagsisidikit sa aking laman.

Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

Ako'y parang pelikano sa ilang; ako'y naging parang kuwago sa kaparangan.

Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

Ako'y umaabang, at ako'y naging parang maya na nagiisa sa bubungan.

Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

Dinudusta ako ng aking mga kaaway buong araw; silang nangauulol laban sa akin ay nagsisisumpa sa akin.

Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

Sapagka't kinain ko ang mga abo na parang tinapay, at hinaluan ko ang aking inumin ng iyak.

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

Dahil sa iyong galit at iyong poot: sapagka't ako'y iyong itinaas, at inihagis.

Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

Ang aking mga kaarawan ay parang lilim na kumikiling; at ako'y natuyo na parang damo.

Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

Nguni't ikaw, Oh Panginoon, ay mamamalagi magpakailan man; at ang alaala sa iyo ay sa lahat ng sali't saling lahi.

Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

Ikaw ay babangon at maaawa sa Sion: sapagka't kapanahunan ng pagkaawa sa kaniya, Oo, ang takdang panahon ay dumating.

Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

Sapagka't nililigaya ang iyong mga lingkod sa kaniyang mga bato, at nanghihinayang sa kaniyang alabok.

Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

Sa gayo'y katatakutan ng mga bansa ang pangalan ng Panginoon. At ng lahat ng hari sa lupa ang iyong kaluwalhatian;

Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

Sapagka't itinayo ng Panginoon ang Sion, siya'y napakita sa kaniyang kaluwalhatian;

Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

Kaniyang dininig ang dalangin ng tapon, at hindi hinamak ang kanilang dalangin.

Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

Ito'y isusulat na ukol sa lahing susunod: at ang bayang lalalangin ay pupuri sa Panginoon.

Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

Sapagka't siya'y tumungo mula sa kaitaasan ng kaniyang santuario; tumingin ang Panginoon sa lupa mula sa langit;

Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

Upang dinggin ang buntong hininga ng bilanggo: upang kalagan yaong nangaitakdang patayin;

Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

Upang maipahayag ng mga tao ang pangalan ng Panginoon sa Sion, at ang kaniyang kapurihan sa Jerusalem;

Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

Nang ang mga bayan ay mapisan, at ang mga kaharian, upang maglingkod sa Panginoon.

Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

Kaniyang pinahina ang aking kalakasan sa daan; kaniyang pinaikli ang mga kaarawan ko.

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

Aking sinabi, Oh Dios ko, huwag mo akong kunin sa kalagitnaan ng aking mga kaarawan; ang mga taon mo'y lampas sa mga sali't saling lahi.

Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

Nang una ay inilagay mo ang patibayan ng lupa; at ang mga langit ay gawa ng iyong mga kamay.

Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

Sila'y uuwi sa wala, nguni't ikaw ay mananatili: Oo, silang lahat ay maluluma na parang bihisan; parang isang kasuutan na iyong mga papalitan, at sila'y mga mapapalitan:

I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

Nguni't ikaw rin, at ang mga taon mo'y hindi magkakawakas.

Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

Ang mga anak ng iyong mga lingkod ay mangamamalagi, at ang kanilang binhi ay matatatag sa harap mo.

Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]