Luke 20

E avvenne un di quei giorni, che mentre insegnava al popolo nel tempio ed evangelizzava, sopraggiunsero i capi sacerdoti e gli scribi con gli anziani, e gli parlaron così:
I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
Dicci con quale autorità tu fai queste cose, e chi t’ha data codesta autorità.
I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
Ed egli, rispondendo, disse loro: Anch’io vi domanderò una cosa:
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
Il battesimo di Giovanni era dal cielo a dagli uomini?
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
Ed essi ragionavan fra loro, dicendo: Se diciamo: Dal cielo, egli ci dirà: Perché non gli credeste?
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Ma se diciamo: Dagli uomini, tutto il popolo ci lapiderà, perché è persuaso che Giovanni era un profeta.
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
E risposero che non sapevano d’onde fosse.
I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
E Gesù disse loro: Neppur io vi dico con quale autorità fo queste cose.
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Poi prese a dire al popolo questa parabola: Un uomo piantò una vigna, l’allogò a dei lavoratori, e se n’andò in viaggio per lungo tempo.
I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
E nella stagione mandò a que’ lavoratori un servitore perché gli dessero del frutto della vigna; ma i lavoratori, battutolo, lo rimandarono a mani vuote.
A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
Ed egli di nuovo mandò un altro servitore; ma essi, dopo aver battuto e vituperato anche questo, lo rimandarono a mani vuote.
A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Ed egli ne mandò ancora un terzo; ed essi, dopo aver ferito anche questo, lo scacciarono.
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Allora il padron della vigna disse: Che farò? Manderò il mio diletto figliuolo; forse a lui porteranno rispetto.
Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
Ma quando i lavoratori lo videro, fecero tra loro questo ragionamento: Costui è l’erede; uccidiamolo, affinché l’eredità diventi nostra.
Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
E cacciatolo fuor dalla vigna, lo uccisero. Che farà loro dunque il padron della vigna?
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
Verrà e distruggerà que’ lavoratori, e darà la vigna ad altri. Ed essi, udito ciò, dissero: Così non sia!
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Ma egli, guardatili in faccia, disse: Che vuol dir dunque questo che è scritto: La pietra che gli edificatori hanno riprovata è quella che è divenuta pietra angolare?
A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
Chiunque cadrà su quella pietra sarà sfracellato; ed ella stritolerà colui sul quale cadrà.
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
E gli scribi e i capi sacerdoti cercarono di mettergli le mani addosso in quella stessa ora, ma temettero il popolo; poiché si avvidero bene ch’egli avea detto quella parabola per loro.
I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Ed essendosi messi ad osservarlo, gli mandarono delle spie che simulassero d’esser giusti per coglierlo in parole, affin di darlo in man dell’autorità e del potere del governatore.
Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
E quelli gli fecero una domanda, dicendo: Maestro, noi sappiamo che tu parli e insegni dirittamente, e non hai riguardi personali, ma insegni la via di Dio secondo verità:
I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
E’ egli lecito a noi pagare il tributo a Cesare o no?
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Ma egli, avvedutosi della loro astuzia, disse loro:
Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Mostratemi un denaro; di chi porta l’effigie e l’iscrizione? Ed essi dissero: Di Cesare.
Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
Ed egli a loro: Rendete dunque a Cesare quel ch’è di Cesare, e a Dio quel ch’è di Dio.
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
Ed essi non poteron coglierlo in parole dinanzi al popolo; e maravigliati della sua risposta, si tacquero.
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Poi, accostatisi alcuni dei Sadducei, i quali negano che ci sia risurrezione, lo interrogarono, dicendo:
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
Maestro, Mosè ci ha scritto che se il fratello di uno muore avendo moglie ma senza figliuoli, il fratello ne prenda la moglie e susciti progenie a suo fratello.
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
Or v’erano sette fratelli. Il primo prese moglie, e morì senza figliuoli.
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Il secondo pure la sposò;
I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
poi il terzo; e così fu dei sette; non lasciaron figliuoli, e morirono.
A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
In ultimo, anche la donna morì.
Nejposléze po všech umřela i žena.
Nella risurrezione dunque, la donna, di chi di loro sarà moglie? Perché i sette l’hanno avuta per moglie.
Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
E Gesù disse loro: I figliuoli di questo secolo sposano e sono sposati;
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
ma quelli che saranno reputati degni d’aver parte al secolo avvenire e alla risurrezione dai morti, non sposano e non sono sposati,
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
perché neanche possono più morire, giacché son simili agli angeli e son figliuoli di Dio, essendo figliuoli della risurrezione.
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Che poi i morti risuscitino anche Mosè lo dichiarò nel passo del "pruno", quando chiama il Signore l’Iddio d’Abramo, l’Iddio d’Isacco e l’Iddio di Giacobbe.
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
Or Egli non è un Dio di morti, ma di viventi; poiché per lui vivono tutti.
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
E alcuni degli scribi, rispondendo, dissero: Maestro, hai detto bene.
Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
E non ardivano più fargli alcuna domanda.
I neodvážili se jeho na nic více tázati.
Ed egli disse loro: Come dicono che il Cristo è figliuolo di Davide?
On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Poiché Davide stesso, nel libro dei Salmi, dice: Il Signore ha detto al mio Signore: Siedi alla mia destra,
A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
finché io abbia posto i tuoi nemici per sgabello de’ tuoi piedi.
Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
Davide dunque lo chiama Signore; e com’è egli suo figliuolo?
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
E udendolo tutto il popolo, egli disse a’ suoi discepoli:
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Guardatevi dagli scribi, i quali passegian volentieri in lunghe vesti ed amano le salutazioni nelle piazze e i primi seggi nelle sinagoghe e i primi posti nei conviti;
Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
essi che divorano le case delle vedove e fanno per apparenza lunghe orazioni. Costoro riceveranno maggior condanna.
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.