Job 4

Und Eliphas, der Temaniter, antwortete und sprach:

Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

Wenn man ein Wort an dich versucht, wird es dich verdrießen? Doch die Worte zurückzuhalten, wer vermöchte es?

Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?

Siehe, du hast viele unterwiesen, und erschlaffte Hände stärktest du;

Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

den Strauchelnden richteten deine Worte auf, und sinkende Knie hast du befestigt.

Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

Doch nun kommt es an dich, und es verdrießt dich; es erreicht dich, und du bist bestürzt.

Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.

Ist nicht deine Gottesfurcht deine Zuversicht, die Vollkommenheit deiner Wege deine Hoffnung?

Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?

Gedenke doch: Wer ist als Unschuldiger umgekommen, und wo sind Rechtschaffene vertilgt worden?

Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?

So wie ich es gesehen habe: die Unheil pflügen und Mühsal säen, ernten es.

Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

Durch den Odem Gottes kommen sie um, und durch den Hauch seiner Nase vergehen sie.

Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.

Das Brüllen des Löwen und des Brüllers Stimme sind verstummt, und die Zähne der jungen Löwen sind ausgebrochen;

Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.

der Löwe kommt um aus Mangel an Raub, und die Jungen der Löwin werden zerstreut.

Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

Und zu mir gelangte verstohlen ein Wort, und mein Ohr vernahm ein Geflüster davon.

Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.

In Gedanken, welche Nachtgesichte hervorrufen, wenn tiefer Schlaf die Menschen befällt,

V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,

kam Schauer über mich und Beben, und durchschauerte alle meine Gebeine;

Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.

und ein Geist zog vor meinem Angesicht vorüber, das Haar meines Leibes starrte empor.

Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

Es stand da, und ich erkannte sein Aussehen nicht; ein Bild war vor meinen Augen, ein Säuseln und eine Stimme hörte ich:

Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:

Sollte ein Mensch gerechter sein als Gott, oder ein Mann reiner als der ihn gemacht hat?

Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

Siehe, auf seine Knechte vertraut er nicht, und seinen Engeln legt er Irrtum zur Last:

Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

wieviel mehr denen, die in Lehmhäusern wohnen, deren Grund im Staube ist! Wie Motten werden sie zertreten.

Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

Von Morgen bis Abend werden sie zerschmettert; ohne daß mans beachtet, kommen sie um auf ewig.

Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

Ist es nicht so? wird ihr Zeltstrick an ihnen weggerissen, so sterben sie, und nicht in Weisheit.

Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.