Proverbs 25

Nämät ovat myös Salomon sananlaskut, jotka Hiskian ja Juudan kuninkaan miehet ovat tähän panneet tykö.

Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

Se on Jumalan kunnia, salata asiaa; mutta kuninkaan kunnia, tutkia asiaa.

Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

Taivas on korkia ja maa syvä, ja kuninkaan sydän on tutkimatoin.

Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

Raiska otetaan hopiasta pois, niin siitä tulee puhdas astia.

Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

Jos jumalatoin otetaan pois kuninkaan kasvoin edestä, niin hänen istuimensa vanhurskaudella vahvistetaan.

Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

Älä koreile kuninkaan nähden, ja älä astu suurten sialle.

Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

Sillä se on sinulle parempi, koska sinulle sanotaan: astu tänne ylemmä! kuin ettäs ruhtinaan edessä alennettaisiin, jota sinun silmäs näkisivät.

Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

Älä ole pikainen riitelemään, ettes tiedä mitäs teet, koska lähimmäiseltäs häväisty olet?

Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

Toimita asias lähimmmäises kanssa, älä ilmoita toisen salaisuutta,

Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

Ettei se, joka sen kuulee, sinua häpäisisi, ja ettei sinun paha sanomas lakkaa.

Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

Sana, aikanansa puhuttu, on niinkuin kultainen omena hopiamaljassa.

Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

Koska viisas rankaisee sitä, jaka häntä kuulee, se on niinkuin korvarengas, ja niinkuin kaunistus parhaasta kullasta.

Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

Niinkuin lumen kylmä elonaikana, niin on uskollinen sanansaattaja sille, joka hänen lähettänyt on, ja virvoittaa herransa sielun.

Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

Joka paljon puhuu ja vähän pitää, hän on niinkuin tuuli ja pilvi ilman sadetta.

Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

Kärsivällisyydellä päämies lepytetään, ja siviä kieli pehmittää kovuuden.

Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

Jos sinä löydät hunajaa, niin syö tarpeekses, ettes ylönpalttisesti tulisi ravituksi, ja antaisi sitä ylen.

Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

Anna jalkas harvoin tulla lähimmäises huoneeseen, ettei hän suuttuis sinuun, ja vihaisi sinua.

Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

Joka väärää todistusta puhuu lähimmäistänsä vastaan, hän on vasara, miekka ja terävä nuoli.

Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

Pilkkaajan toivo hädän aikana on niinkuin murrettu hammas, ja vilpisteleväinen jalka.

Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

Joka murheellisen sydämen edessä virsiä veisaa, hän on niinkuin se, joka vaatten tempaa pois talvella, ja etikka pleikun päällä.

Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

Jos sinun vihamiehes isoo, niin ravitse häntä leivällä: jos hän janoo, niin juota häntä vedellä;

Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

Sillä sinä kokoot hiilet hänen päänsä päälle, ja Herra kostaa sen sinulle.

Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

Pohjatuuli tuottaa sateen, ja salainen kieli saattaa kasvot vihaisiksi.

Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

Parempi on istus katon kulmalla, kuin riitaisen vaimon kanssa yhdessä huoneessa.

Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.

Hyvä sanoma kaukaiselta maalta on kylmän veden kaltainen janoovaiselle sielulle.

Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

Vanhurskas, joka jumalattoman eteen lankee, on niinkuin sekoitettu kaivo ja turmeltu lähde.

Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

Joka paljon hunajaa syö, ei se ole hyvä, ja joka työtläitä asioita tutkii, se tulee hänelle työlääksi.

Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

Joka ei taida hillitä henkeänsä, hän on niinkuin hävitetty kaupunki ilman muuria.

Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.