Psalms 44

(Til sangmesteren. Af Koras sønner. En maskil.) Gud, vi har hørt det med egne ører, vore Fædre har fortalt os derom; du øved en Dåd i deres Dage, i Fortids Dage med din Hånd;

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

Folk drev du bort, men plantede hine, Folkeslag knuste du, men dem lod du brede sig;

Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

thi de fik ej Landet i Eje med Sværdet, det var ej deres Arm, der gav dem Sejr, men det var din højre, din Arm og dit Ansigts Lys, thi du havde dem kær.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

Du, du er min Konge, min Gud, som sender Jakob Sejr.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

Ved dig nedstøder vi Fjenden, Modstanderne træder vi ned i dit Navn;

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

thi ej på min Bue stoler jeg, mit Sværd kan ikke give mig Sejr;

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

men du gav os Sejr over Fjenden, du lod vore Avindsmænd blive til Skamme.

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

Vi roser os altid af Gud, dit Navn vil vi love for evigt. - Sela.

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

Dog har du forstødt os, gjort os til Spot, du drager ej med vore Hære;

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

du lader os vige for Fjenden, vore Avindsmænd tager sig Bytte;

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

du har givet os hen som Slagtekvæg, og strøet os ud mellem Folkene,

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

dit Folk har du solgt til Spotpris, vandt ikke Rigdom ved Salget.

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

Til Hån for Naboer gør du os, til Spot og Spe for Grander,

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

du gør os til Mundheld blandt Folkene, lader Folkeslagene ryste på Hovedet ad os.

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

Min Skændsel er mig altid i Tanke, og Skam bedækker mit Åsyn

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

for spottende, hånende Tale, for Fjendens og den hævngerriges Blikke.

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

Alt det kom over os, skønt vi glemte dig ikke, sveg ikke heller din Pagt!

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

Vort Hjerte veg ikke fra dig, vore Skridt forlod ej din Vej.

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

Dog knuste du os, hvor Sjakalerne bor, og indhylled os i Mørke.

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

Havde vi glemt vor Guds Navn, bredt Hænderne ud mod en fremmed Gud,

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

vilde Gud ej opspore det? Han kender jo Hjerternes Løn dom

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

nej, for din Skyld dræbes vi Dagen lang og regnes som Slagtekvæg!

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

Vågn op, hvi sover du, Herre? Bliv vågen, forstød ej for stedse!

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

Hvorfor vil du skjule dit Åsyn, glemme vor Nød og Trængsel?

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

Thi vor Sjæl ligger bøjet i Støvet, vort Legeme klæber ved Jorden.

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

Stå op og kom os til Hjælp, forløs os for din Miskundheds Skyld!

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]