Psalms 102

(Bøn af en elendig, når hans Kraft svigter, og han udøser sin Klage for HERREN.) HERRE, lyt til min bøn, lad mit råb komme til dig,

Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.

skjul dog ikke dit Åsyn for mig; den Dag jeg stedes i Nød, bøj da dit Øre til mig; når jeg kalder, så skynd dig og svar mig!

Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

Thi mine Dage svinder som Røg, mine Ledemod brænder som Ild;

Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

mit Hjerte er svedet og - visnet som Græs, thi jeg glemmer at spise mit Brød.

Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

Under min Stønnen klæber mine Ben til Huden;

Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

jeg ligner Ørkenens Pelikan, er blevet som Uglen på øde Steder;

Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

om Natten ligger jeg vågen og jamrer så ensom som Fugl på Taget;

Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

mine Fjender håner mig hele Dagen; de der spotter mig, sværger ved mig.

Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

Thi Støv er mit daglige Brød, jeg blander min Drik med Tårer

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

over din Harme og Vrede, fordi du tog mig og slængte mig bort;

Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

mine Dage hælder som Skyggen, som Græsset visner jeg hen.

Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

Men du troner evindelig, HERRE, du ihukommes fra Slægt til Slægt;

Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

du vil rejse dig og forbarme dig over Zion, når Nådens Tid, når Timen er inde;

Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

thi dine Tjenere elsker dets Sten og ynkes over dets Grushobe.

Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

Og HERRENs Navn skal Folkene frygte, din Herlighed alle Jordens Konger;

Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

thi HERREN opbygger Zion, han lader sig se i sin Herlighed;

Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

han vender sig til de hjælpeløses Bøn, lader ej deres Bøn uænset.

Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

For Efterslægten skal det optegnes, af Folk, der skal fødes, skal prise HERREN;

Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

thi han ser ned fra sin hellige Højsal, HERREN skuer ned fra Himmel til Jord

Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

for at høre de fangnes Stønnen og give de dødsdømte Frihed,

Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

at HERRENs Navn kan forkyndes i Zion, hans - Pris i Jerusalem,

Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

når Folkeslag og Riger til Hobe samles for at tjene HERREN.

Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

Han lammed min Kraft på Vejen, forkorted mit Liv.

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

Jeg siger: Min Gud, tag mig ikke bort i Dagenes Hælvt! Dine År er fra Slægt til Slægt.

Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

Du grundfæsted fordum Jorden, Himlene er dine Hænders Værk;

Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

de falder, men du består, alle slides de op som en Klædning;

I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

som Klæder skifter du dem; de skiftes, men du er den samme, og dine År får aldrig Ende!

Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

Dine Tjeneres Børn fæster Bo, deres Sæd skal bestå for dit Åsyn.

Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]