Proverbs 25

Følglende er også ordsprog af SALOMO, som Kong Ezekias af Judas Mænd samlede.

Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

Guds Ære er det at skjule en Sag, Kongers Ære at granske en Sag.

Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

Himlens Højde og Jordens Dybde og Kongers Hjerte kan ingen granske.

Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

Når Slagger fjernes fra Sølv, så bliver det hele lutret;

Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

når gudløse fjernes fra Koogen, grundfæstes hans Trone ved Retfærd.

Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

Bryst dig ikke for Kongen og stil dig ikke på de stores Plads;

Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

det er bedre, du får Bud: "Kom heropl" end man flytter dig ned for en Stormands Øjne. Hvad end dine Øjne har set,

Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

skrid ikke til Trætte straks; thi hvad vil du siden gøre, når din Næste gør dig til Skamme?

Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

Før Sagen med din Næste til Ende, men røb ej Andenmands Hemmelighed

Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

thi ellers vil den, der bører det, smæde dig og dit onde Rygte aldrig dø hen.

Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

Æbler af Guld i Skåle af Sølv er Ord, som tales i rette Tid.

Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

En Guldring, et gyldent Smykke er revsende Vismand for lyttende Øre.

Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

Som kølende Sne en Dag i Høst er pålideligt Bud for dem, der sender ham; han kvæger sin Herres Sjæl.

Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

Som Skyer og Blæst uden Regn er en Mand, der skryder med skrømtet Gavmildhed.

Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

Ved Tålmod overtales en Dommer, mild Tunge sønderbryder Ben.

Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

Finder du Honning, så spis til Behov, at du ikke bliver mæt og igen spyr den ud.

Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

Sæt sjældent din Fod i din Næstes Hus, at han ej får for meget af dig og ledes.

Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

Som Stridsøkse, Sværd og hvassen Pil er den, der vidner falsk mod sin Næste.

Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

Som ormstukken Tand og vaklende Fod er troløs Mand på Trængselens Dag.

Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

Som at lægge Frakken, når det er Frost, og hælde surt over Natron, så er det at synge for mismodig Mand.

Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

Sulter din Fjende, så giv ham at spise, tørster han, giv ham at drikke;

Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

da sanker du gloende Kul på hans Hoved, og HERREN lønner dig for det.

Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

Nordenvind fremkalder Regn, bagtalende Tunge vrede Miner.

Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

Hellere bo i en Krog på Taget end fælles Hus med trættekær Kvinde.

Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.

Hvad koldt Vand er for en vansmægtet Sjæl, er Glædesbud fra et Land i det fjerne.

Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

Som grumset Kilde og ødelagt Væld er retfærdig, der vakler i gudløses Påsyn.

Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

Ej godt at spise for megen Honning, spar på hædrende Ord.

Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

Som åben By uden Mur er en Mand, der ikke kan styre sit Sind.

Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.