Proverbs 23

Når du sidder til bords hos en Stormand, mærk dig da nøje, hvem du har for dig,

Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.

og sæt dig en Kniv på Struben, i Fald du er alt for sulten.

Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.

Attrå ikke hans lækre Retter, thi det er svigefuld kost.

Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

Slid dig ikke op for at vinde dig Rigdom, brug ej din Forstand dertil!

Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.

Skal dit Blik flyve efter den uden at finde den? Visselig gør den sig Vinger som Ørnen, der flyver mod Himlen.

K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.

Spis ej den misundeliges Brød, attrå ikke hans lækre Retter;

Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.

thi han sidder med karrige Tanker; han siger til dig: "Spis og drik!" men hans Hjerte er ikke med dig.

Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

Den Bid, du har spist, må du udspy, du spilder dine fagre Ord.

Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.

Tal ikke for Tåbens Ører, thi din kloge Tale agter han ringe.

Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.

Flyt ej ældgamle Skel, kom ikke på faderløses Mark;

Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.

thi deres Løser er stærk, han fører deres Sag imod dig.

Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.

Vend dit Hjerte til Tugt, dit Øre til Kundskabs Ord.

Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.

Spar ej Drengen for Tugt; når du slår ham med Riset, undgår han Døden;

Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

du slår ham vel med Riset, men redder hans Liv fra Dødsriget.

Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.

Min Søn, er dit Hjerte viist, så glæder mit Hjerte sig også,

Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;

og mine Nyrer jubler, når dine Læber taler, hvad ret er!

A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.

Dit Hjerte være ikke skinsygt på Syndere, men stadig ivrigt i HERRENs Frygt;

Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.

en Fremtid har du visselig da, dit Håb bliver ikke til intet.

Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.

Hør, min Søn, og bliv viis, lad dit Hjerte gå den lige Vej.

Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.

Hør ikke til dem, der svælger i Vin, eller dem, der frådser i Kød;

Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.

thi Dranker og Frådser forarmes, Søvn giver lasede Klæder.

Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.

Hør din Fader, som avlede dig, ringeagt ikke din gamle Moder!

Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

Køb Sandhed og sælg den ikke, Visdom, Tugt og Forstand.

Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

Den retfærdiges Fader jubler; har man avlet en Vismand, glædes man ved ham;

Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

din Fader og Moder glæde sig, hun, der fødte dig, juble!

Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

Giv mig dit Hjerte, min Søn, og lad dine Øjne synes om mine Veje!

Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.

Thi en bundløs Grav er Skøgen, den fremmede Kvinde, en snæver Brønd;

Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.

ja, som en Stimand ligger hun på Lur og øger de troløses Tal blandt Mennesker.

Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

Hvem har Ak, og hvem har Ve, hvem har Kiv, og hvem har Klage? Hvem har Sår uden Grund, hvem har sløve Øjne?

Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?

De, som sidder sent over Vinen, som kommer for at smage den stærke Drik.

Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.

Se ikke til Vinen, hvor rød den er, hvorledes den perler i Bægeret; den glider så glat,

Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.

men bider til sidst som en Slange og spyr sin Gift som en Øgle;

Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.

dine Øjne skuer de sælsomste Ting, og bagvendt taler dit Hjerte;

Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,

du har det, som lå du midt i Havet, som lå du oppe på en Mastetop.

A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.

"De slog mig, jeg følte ej Smerte, gav mig Hug, jeg mærked det ikke; når engang jeg vågner igen, så søger jeg atter til Vinen!"

Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.