Psalms 44

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

Al Músico principal: de los hijos de Coré: Masquil. OH Dios, con nuestros oídos hemos oído, nuestros padres nos han contado, La obra que hiciste en sus días, en los tiempos antiguos.

Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

Tú con tu mano echaste las gentes, y los plantaste á ellos; Afligiste los pueblos, y los arrojaste.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

Porque no se apoderaron de la tierra por su espada, Ni su brazo los libró; Sino tu diestra, y tu brazo, y la luz de tu rostro, Porque te complaciste en ellos.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

Tú, oh Dios, eres mi rey: Manda saludes á Jacob.

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

Por medio de ti sacudiremos á nuestros enemigos: En tu nombre atropellaremos á nuestros adversarios.

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

Porque no confiaré en mi arco, Ni mi espada me salvará.

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

Pues tú nos has guardado de nuestros enemigos, Y has avergonzado á los que nos aborrecían.

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

En Dios nos gloriaremos todo tiempo, Y para siempre loaremos tu nombre. (Selah.)

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

Empero nos has desechado, y nos has hecho avergonzar; Y no sales en nuestros ejércitos.

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

Nos hiciste retroceder del enemigo, Y saqueáronnos para sí los que nos aborrecían.

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

Pusístenos como á ovejas para comida, Y esparcístenos entre las gentes.

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

Has vendido tu pueblo de balde, Y no pujaste en sus precios.

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

Pusístenos por vergüenza á nuestros vecinos, Por escarnio y por burla á los que nos rodean.

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

Pusístenos por proverbio entre las gentes, Por movimiento de cabeza en los pueblos.

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

Cada día mi vergüenza está delante de mí, Y cúbreme la confusión de mi rostro,

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

Por la voz del que me vitupera y deshonra, Por razón del enemigo y del que se venga.

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

Todo esto nos ha venido, y no nos hemos olvidado de ti; Y no hemos faltado á tu pacto.

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

No se ha vuelto atrás nuestro corazón, Ni tampoco se han apartado nuestros pasos de tus caminos.

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

Cuando nos quebrantaste en el lugar de los dragones, Y nos cubriste con sombra de muerte,

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

Si nos hubiésemos olvidado del nombre de nuestro Dios, Ó alzado nuestras manos á dios ajeno,

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

¿No demandaría Dios esto? Porque él conoce los secretos del corazón.

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

Empero por tu causa nos matan cada día; Somos tenidos como ovejas para el matadero.

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

Despierta; ¿por qué duermes, Señor? Despierta, no te alejes para siempre.

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

¿Por qué escondes tu rostro, Y te olvidas de nuestra aflicción, y de la opresión nuestra?

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

Porque nuestra alma está agobiada hasta el polvo: Nuestro vientre está pegado con la tierra.

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

Levántate para ayudarnos, Y redímenos por tu misericordia.