Psalms 44

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
Til sangmesteren; av Korahs barn; en læresalme.
Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Gud, med våre ører har vi hørt, våre fedre har fortalt oss den gjerning du gjorde i deres dager, i fordums dager.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Du drev hedningene ut med din hånd, men dem plantet du; du ødela folkene, men dem lot du utbrede sig.
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
For ikke ved sitt sverd inntok de landet, og deres arm hjalp dem ikke, men din høire hånd og din arm og ditt åsyns lys; for du hadde behag i dem.
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Du er min konge, Gud; byd at Jakob skal frelses!
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Ved dig skal vi nedstøte våre fiender, ved ditt navn skal vi nedtrede dem som reiser sig imot oss.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
For på min bue stoler jeg ikke, og mitt sverd frelser mig ikke,
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
men du har frelst oss fra våre fiender, og våre avindsmenn har du gjort til skamme.
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
Gud priser vi den hele dag, og ditt navn lover vi evindelig. Sela.
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Og enda har du nu forkastet oss og latt oss bli til skamme, og du drar ikke ut med våre hærer.
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Du lar oss vike tilbake for fienden, og våre avindsmenn tar sig bytte.
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Du gir oss bort som får til å etes, og spreder oss iblandt hedningene.
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Du selger ditt folk for intet, og du setter ikke prisen på dem høit.
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Du gjør oss til hån for våre naboer, til spott og spe for dem som bor omkring oss.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Du gjør oss til et ordsprog iblandt hedningene; de ryster på hodet av oss iblandt folkene.
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Hele dagen står min skam for mine øine, og blygsel dekker mitt ansikt,
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
når jeg hører spotteren og håneren, når jeg ser fienden og den hevngjerrige.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Alt dette er kommet over oss, enda vi ikke har glemt dig og ikke sveket din pakt.
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Vårt hjerte vek ikke tilbake, og våre skritt bøide ikke av fra din vei,
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
så du skulde sønderknuse oss der hvor sjakaler bor, og dekke oss med dødsskygge.
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Dersom vi hadde glemt vår Guds navn og utbredt våre hender til en fremmed gud,
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
skulde Gud da ikke utforske det? Han kjenner jo hjertets skjulte tanker.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Men for din skyld drepes vi hele dagen, vi er regnet som slaktefår.
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Våkn op! Hvorfor sover du, Herre? Våkn op, forkast ikke for evig tid!
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Hvorfor skjuler du ditt åsyn, glemmer vår elendighet og vår trengsel?
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]
For vår sjel er nedbøid i støvet, vårt legeme nedtrykt til jorden. Reis dig til hjelp for oss, og forløs oss for din miskunnhets skyld!