Proverbs 23

Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Koskas istus ja syöt jonkun herran kanssa, niin ota visu vaari, kuka edessäs on.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Ja pane veitsi kaulaas, jos sinä tahdot henkes pitää.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Älä himoitse hänen herkustansa; sillä se on petollinen leipä.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Älä vaivaa sinuas tullakses rikkaksi, ja lakkaa sinun viisaudesta.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Älä lennätä silmiäs sen jälkeen, jota et sinä taida saada; sillä se tekee itsellensä siivet niinkuin kotka, ja lentää taivasta päin.
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Älä syö leipää kateen kanssa, ja älä himoitse hänen hänen herkkuansa.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Sillä niinkuin hän itse sydämessänsä ajattelee, niin se on; hän sanoo sinulle: syö ja juo, ja ei kuitenkaan ole hänen mielensä sinun kanssas.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Sinun palas, jotka syönyt olet, pitää sinun oksentaman, ja sinun ystävälliset puhees pitää hukkaan tuleman.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Älä puhu hullun korvissa; sillä hän katsoo sinun toimellisen puheen ylön.
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Älä siirrä takaperin entisiä rajoja,ja älä mene orpoin pellolle.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Sillä heidän lunastajansa on voimallinen: hän toimittaa heidän asiansa sinua vastaan.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Anna sydämes kuritukseen, ja korvas toimelliseen puheesen.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Älä lakkaa lasta kurittamasta; sillä jos sinä häntä vitsalla lyöt, niin ei hän kuole.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
Sinä lyöt häntä vitsalla, vaan sinä vapahdat hänen sielunsa helvetistä.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Poikani, jos sinä viisas olet, niin myös sydämeni iloitsee.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Ja minun munaskuuni ovat riemuiset, koska sinun huules puhuvat, mikä oikia on.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Älköön sinun sydämes kiivoitelko syntisiä, vaan olkoon Herran pelvossa joka päivä.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Sillä se on sinulle viimein hyväksi, ja ei sinun odottamises puutu.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Kuule, poikani, ja ole viisas, ja johdata sydämes tielle.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Älä ole juomarien ja syömärien seassa.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Sillä juomarit ja syömärit köyhtyvät, ja unikeko pitää ryysyissä käymän.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Kuule isääs, joka sinun siittänyt on, ja älä katso äitiäs ylön, kuin hän vanhaksi tulee.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Osta totuutta, ja älä sitä myy, niin myös viisautta, oppia ja ymmärrystä.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Vanhurskaan isä suuresti riemuitsee; ja joka viisaan siittänyt on, hän iloitsee hänestä.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Anna isäs ja äitis iloita; ja riemuitkaan se, joka sinun synnyttänyt on.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Anna minulle, poikani, sydämes, ja sinun silmäs pitäköön minun tieni.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Sillä portto on syvä kuoppa, ja vieras vaimo on ahdas kaivo.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Ja hän väijyy niinkuin saalista, ja saattaa monta tottelemattomaksi ihmisten seassa.
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Kussa on kipu? kussa murhe? kussa tora? kussa valitus? kenellä haavat ilman syytä? kenellä punaiset silmät?
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Siinä, kussa viinan tykönä viivytään, ja tullaan tyhjentämään, mitä sisälle pantu on.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Älä katsele viinaa, vaikka se punoittaa, ja on selkiänä lasissa, ja huokiasti menee alas;
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Vaan viimeiseltä puree se niinkuin käärme, ja pistää niinkuin kyykäärme.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Niin katsovat sinun silmäs muita vaimoja, ja sinun sydämes puhuu toimettomia asioita,
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Ja sinä tulet niinkuin se, joka makaa keskellä merta, ja niinkuin se joka makaa ylhäällä haahden pielen päässä.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Sinä sanot; he löivät minua, vaan en minä kipua tuntenut; he sysivät minua, ja en minä tiennyt. Kuin minä herään, niin tahdon minä vielä niin tehdä, ja sitä enempi etsiä.