Proverbs 2

Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

Poikani, jos otat minun puheeni, ja käskyni kätket;

Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

Niin anna korvas kuulla viisautta, ja taivuta sydämes ymmärrykseen.

Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

Sillä jos ymmärrystä ahkerasti halajat, ja rukoilet taitoa;

Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

Jos sitä etsit niinkuin hopiaa, ja pyörit sen perään niinkuin tavaran;

Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

Niin sinä ymmärrät Herran pelvon, ja Herran tunnon löydät.

Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

Sillä Herra antaa viisauden, ja hänen suustansa tulee taito ja ymmärrys.

Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

Hän antaa toimellisten hyvin käydä, ja suojelee niitä, jotka viattomasti vaeltavat,

Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

Varjelee hurskaat, ja holhoo pyhäinsä retket.

Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

Silloin sinä ymmärrät vanhurskauden ja tuomion, oikeuden ja kaiken hyvän tien.

Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

Jos viisaus sydämees tulee, ja taito on sinulle kelvollinen,

Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

Niin hyvä neuvo sinua varjelee, ja ymmärrys kätkee sinun,

Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

Tempaamaan sinun pois pahalta tieltä, ja niiden seurasta, jotka toimettomia puhuvat,

Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

Ja hylkäävät oikian tien, ja vaeltavat pimeitä retkiä;

Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

Jotka iloitsevat pahoista töistänsä, ja riemuitsevat pahoista menoistansa;

Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

Joiden tiet ovat vastahakoiset, ja retket väärär ja häpiälliset:

Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

Ettet sinä ryhtyisi vieraaseen vaimoon, joka ei sinun ole, joka suloisilla sanoilla puhuttelee,

Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

Ja hylkää nuoruutensa johdattajan, ja unohtaa Jumalansa liiton.

K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

Sillä hänen huoneensa kallistuu kuolemaan, ja hänen askeleensa kadotettuin tykö.

Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

Jokainen joka menee hänen tykönsä, ei palaja, eikä elämän tielle joudu;

Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

Ettäs vaeltasit hyvää tietä, ja pitäisit hurskasten tiet.

Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

Sillä vanhurskaat asuvat maassa, ja vakaat siinä pysyvät;

Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

Mutta jumalattomat hukutetaan maasta, ja ylönkatsojat siitä teloitetaan.