Proverbs 25

Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Ankaŭ ĉi tio estas sentencoj de Salomono, kiujn kolektis la viroj de Ĥizkija, reĝo de Judujo.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Honoro de Dio estas kaŝi aferon; Sed honoro de reĝoj estas esplori aferon.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
La ĉielo estas alta, la tero estas profunda, Kaj la koro de reĝoj estas neesplorebla.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Forigu de arĝento la almiksaĵon, Kaj la puriganto ricevos vazon.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Forigu malvirtulon de la reĝo, Kaj lia trono fortikiĝos en justeco.
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Ne montru vin granda antaŭ la reĝo, Kaj sur la loko de eminentuloj ne stariĝu;
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Ĉar pli bone estas, se oni diros al vi: Leviĝu ĉi tien, Ol se oni malaltigos vin antaŭ eminentulo, Kiun vidis viaj okuloj.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Ne komencu tuj disputi; Ĉar kion vi faros poste, kiam via proksimulo vin hontigos?
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Faru disputon kun via proksimulo mem, Sed sekreton de aliulo ne malkaŝu;
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Ĉar alie aŭdanto vin riproĉos, Kaj vian babilon vi jam ne povos repreni.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Vorto dirita en ĝusta tempo Estas kiel oraj pomoj sur retaĵo arĝenta.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Kiel ora orelringo kaj multekosta kolringo, Tiel estas saĝa admonanto por aŭskultanta orelo.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Kiel malvarmo de neĝo en la tempo de rikolto, Tiel estas fidela sendito por siaj sendintoj: Li revigligas la animon de sia sinjoro.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Kiel nuboj kaj vento sen pluvo, Tiel estas homo, kiu fanfaronas per dono, kiun li ne faras.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Per pacienco oni altiras al si potenculon, Kaj mola parolo rompas oston.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Kiam vi trovis mielon, manĝu, kiom vi bezonas, Por ke vi ne fariĝu tro sata kaj ne elvomu ĝin.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Detenu vian piedon de la domo de via proksimulo; Ĉar alie vi tedus lin kaj li vin malamus.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Kiel martelo kaj glavo kaj akra sago Estas tiu homo, kiu parolas pri sia proksimulo malveran ateston.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Kiel putra dento kaj malforta piedo Estas nefidinda espero en tago de mizero.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Kiel demeto de vesto en tempo de malvarmo, kiel vinagro sur natro, Tiel estas kantado de kantoj al koro suferanta.
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Se via malamanto estas malsata, manĝigu al li panon; Kaj se li estas soifa, trinkigu al li akvon;
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Ĉar fajrajn karbojn vi kolektos sur lia kapo, Kaj la Eternulo vin rekompencos.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Norda vento kaŭzas pluvon, Kaj ĉagrenita vizaĝo kaŝatan parolon.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Pli bone estas loĝi sur angulo de tegmento, Ol kun malpacema edzino en komuna domo.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Kiel malvarma akvo por suferanto de soifo, Tiel estas bona sciigo el lando malproksima.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Virtulo, kiu falas antaŭ malvirtulo, Estas malklara fonto kaj malbonigita puto.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Ne bone estas manĝi tro multe da mielo; Kaj ne glore estas serĉi sian gloron.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Homo, kiu ne povas regi sian spiriton, Estas urbo detruita, kiu ne havas muron.