Proverbs 2

2:1

Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

Min Søn, når du tager imod mine ord og gemmer mine Pålæg hos dig,

2:2

Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

idet du låner Visdom Øre og bøjer dit Hjerte til Indsigt,

2:3

Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

ja, kalder du på Forstanden og løfter din Røst efter Indsigt,

2:4

Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

søger du den som Sølv og leder den op som Skatte,

2:5

Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

da nemmer du HERRENs Frygt og vinder dig Kundskab om Gud.

2:6

Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

Thi HERREN, han giver Visdom, fra hans Mund kommer Kundskab og Indsigt.

2:7

Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

Til retsindige gemmer han Lykke, han er Skjold for alle med lydefri Vandel,

2:8

Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

idet han værner Rettens Stier og vogter sine frommes Vej.

2:9

Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

Da nemmer du Retfærd, Ret og Retsind, hvert et Spor, som er godt.

2:10

Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

Thi Visdom kommer i dit Hjerte, og Kundskab er liflig for din Sjæl;

2:11

Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

Kløgt skal våge over dig, Indsigt være din Vogter -

2:12

Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

idet den frier dig fra den ondes Vej, fra Folk, hvis Ord kun er vrange, -

2:13

Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

som går fra de lige Stier for at vandre på Mørkets Veje.

2:14

Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

som glæder sig ved at gøre ondt og jubler over vrangt og ondt,

2:15

Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

de, som går krogede Stier og følger bugtede Spor -

2:16

Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

idet den frier dig fra Andenmands Hustru, fra fremmed Kvinde med sleske Ord,

2:17

Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

der sviger sin Ungdoms Ven og glemmer sin Guds Pagt;

2:18

K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

thi en Grav til Døden er hendes Hus, til Skyggerne fører hendes Spor;

2:19

Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

tilbage vender ingen, som går ind til hende, de når ej Livets Stier

2:20

Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

at du må vandre de godes Vej og holde dig til de retfærdiges Stier;

2:21

Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

thi retsindige skal bo i Landet, lydefri levnes deri,

2:22

Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

men gudløse ryddes af Landet, troløse rykkes derfra.