Galatians 4

Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

Hoću reći: sve dok je baštinik maloljetan, ništa se ne razlikuje od roba premda je gospodar svega:

Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

pod skrbnicima je i upraviteljima sve do dana koji je odredio otac.

Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

Tako i mi: dok bijasmo maloljetni, robovasmo počelima svijeta.

Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,

A kada dođe punina vremena, odasla Bog Sina svoga: od žene bi rođen, Zakonu podložan

Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

da podložnike Zakona otkupi te primimo posinstvo.

A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.

A budući da ste sinovi, odasla Bog u srca vaša Duha Sina svoga koji kliče: "Abba! Oče!"

A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

Tako više nisi rob nego sin; ako pak sin, onda i baštinik po Bogu.

Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

Onda dok još niste poznavali Boga, služili ste bogovima koji po naravi to nisu.

Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

Ali sada kad ste spoznali Boga - zapravo, kad je Bog spoznao vas - kako se sad opet vraćate k nemoćnim i bijednim počelima i opet im, ponovno, hoćete robovati?

Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

Dane pomno opslužujete, i mjesece, i vremena, i godine!

Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

Sve se bojim za vas! Da se možda nisam uzalud trudio oko vas!

Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

Postanite, braćo, molim vas, kao ja jer i ja postadoh kao vi. Ničim me niste povrijedili.

Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.

Znate: prvi sam vam put za bolesti navješćivao evanđelje.

A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

Svoju kušnju, moje tijelo, niste ni prezreli ni odbacili, nego ste me primili kao anđela Božjega, kao Krista Isusa.

Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.

Gdje je sada ono vaše blaženstvo? Svjedočim vam doista: kad bi bilo moguće, oči biste svoje bili iskopali i dali mi ih.

Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

Tako? Postadoh li vam neprijateljem propovijedajući vam istinu?

Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.

Oni revnuju za vas, ne časno, nego - odvojiti vas hoće da onda vi za njih revnujete.

Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

Dobro je da se za vas revnuje u dobru uvijek, a ne samo kad sam nazočan kod vas,

Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),

dječice moja, koju ponovno u trudovima rađam dok se Krist ne oblikuje u vama.

Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

Htio bih sada biti kod vas, pa i jezik promijeniti, jer ne znam što bih s vama.

Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?

Recite mi vi, koji želite biti pod Zakonom, zar ne čujete Zakona?

Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.

Ta pisano je da je Abraham imao dva sina, jednoga od ropkinje i jednoga od slobodne.

Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.

Ali onaj od ropkinje rođen je po tijelu, a onaj od slobodne snagom obećanja.

Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

To je slika. Doista, te žene dva su Saveza: jedan s brda Sinaja, koji rađa za ropstvo - to je Hagara.

Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

Jer Hagara znači brdo Sinaj u Arabiji i odgovara sadašnjem Jeruzalemu jer robuje zajedno sa svojom djecom.

Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

Onaj pak Jeruzalem gore slobodan je; on je majka naša.

Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.

Pisano je doista: Kliči, nerotkinjo, koja ne rađaš, podvikuj od radosti, ti što ne znaš za trudove! Jer osamljena više djece ima negoli udana.

Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

Vi ste, braćo, kao Izak, djeca obećanja.

Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.

I kao što je onda onaj po tijelu rođeni progonio onoga po duhu rođenoga, tako je i sada.

Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.

Nego, što veli Pismo? Otjeraj sluškinju i sina njezina jer sin sluškinje ne smije biti baštinik sa sinom slobodne.

A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.

Zato, braćo, nismo djeca ropkinje nego slobodne.