Psalms 38

Psalam. Davidov. Za spomen.

Žalm Davidův k připomínání.

Jahve, u srdžbi svojoj nemoj ne karati, i nemoj me kazniti u svojemu gnjevu.

Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

Strijele se tvoje u me zabodoše, ruka me tvoja teško pritisnu:

Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

na tijelu mi ništa zdravo nema zbog gnjeva tvog, od grijeha mojih mira mi nema kostima.

Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

Zloće moje glavu su mi nadišle, kao preteško breme tište me.

Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

Rane moje zaudaraju i gnjiju zbog bezumnosti moje.

Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

Pogurih se sav i zgrčih, povazdan lutam žalostan.

Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

Moji bokovi puni su ognjice, na tijelu mi ništa zdravo nema.

Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

Iscrpljen sam i satrven posve, stenjem od jecanja srca svojega.

Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

O Gospode, sve su mi želje pred tobom, i vapaji moji nisu ti skriveni.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

Srce mi udara silno, snaga me ostavlja i svjetlost vida očinjeg gasi se.

Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

Prijatelji i drugovi od rana mojih uzmakoše, i moji najbliži stoje daleko.

Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

Namještaju mi zamke oni koji mi život vrebaju, koji mi žele nesreću, propašću mi prijete i uvijek smišljaju prijevare.

Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

A ja sam kao gluh i ništa ne čujem i, kao nijem, usta ne otvaram.

Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

Postadoh k'o čovjek koji ne čuje i koji u ustima nema odgovora.

Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

Jer u tebe se, o Jahve, uzdam, ti ćeš me uslišati, Jahve, Bože moj!

Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

Rekoh: "Nek' se ne raduju nada mnom; kad mi noga posrne, nek' se ne uzdižu nada mnom!"

Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

Jer umalo ne propadoh, i moja je bol svagda preda mnom.

Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

Bezakonje svoje ja priznajem i pun sam žalosti zbog grijeha svojega.

A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

A koji su bez razloga protiv mene, moćni su, i mnogi su koji me mrze nepravedno.

Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

Za dobro zlom mi uzvraćaju, protive mi se što tražim dobro.

A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

O Jahve, ne ostavljaj me! Bože moj, ne udaljuj se od mene! [ (Psalms 38:23) Požuri se meni u pomoć, Gospode, spase moj! ]

Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]