Genesis 41

post duos annos vidit Pharao somnium putabat se stare super fluvium

Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.

de quo ascendebant septem boves pulchrae et crassae nimis et pascebantur in locis palustribus

A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.

aliae quoque septem emergebant de flumine foedae confectaeque macie et pascebantur in ipsa amnis ripa in locis virentibus

A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.

devoraveruntque eas quarum mira species et habitudo corporum erat expergefactus Pharao

A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.

rursum dormivit et vidit alterum somnium septem spicae pullulabant in culmo uno plenae atque formonsae

A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.

aliae quoque totidem spicae tenues et percussae uredine oriebantur

A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.

devorantes omnem priorum pulchritudinem evigilans post quietem

A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.

et facto mane pavore perterritus misit ad coniectores Aegypti cunctosque sapientes et accersitis narravit somnium nec erat qui interpretaretur

Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.

tunc demum reminiscens pincernarum magister ait confiteor peccatum meum

Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.

iratus rex servis suis me et magistrum pistorum retrudi iussit in carcerem principis militum

Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.

ubi una nocte uterque vidimus somnium praesagum futurorum

Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.

erat ibi puer hebraeus eiusdem ducis militum famulus cui narrantes somnia

A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.

audivimus quicquid postea rei probavit eventus ego enim redditus sum officio meo et ille suspensus est in cruce

A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.

protinus ad regis imperium eductum de carcere Ioseph totonderunt ac veste mutata obtulerunt ei

Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.

cui ille ait vidi somnia nec est qui edisserat quae audivi te prudentissime conicere

I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.

respondit Ioseph absque me Deus respondebit prospera Pharaoni

Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.

narravit ergo ille quod viderat putabam me stare super ripam fluminis

Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.

et septem boves de amne conscendere pulchras nimis et obesis carnibus quae in pastu paludis virecta carpebant

A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.

et ecce has sequebantur aliae septem boves in tantum deformes et macilentae ut numquam tales in terra Aegypti viderim

A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.

quae devoratis et consumptis prioribus

A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.

nullum saturitatis dedere vestigium sed simili macie et squalore torpebant evigilans rursum sopore depressus

A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.

vidi somnium septem spicae pullulabant in culmo uno plenae atque pulcherrimae

Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.

aliae quoque septem tenues et percussae uredine oriebantur stipula

A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.

quae priorum pulchritudinem devorarunt narravi coniectoribus somnium et nemo est qui edisserat

I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.

respondit Ioseph somnium regis unum est quae facturus est Deus ostendit Pharaoni

Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.

septem boves pulchrae et septem spicae plenae septem ubertatis anni sunt eandemque vim somnii conprehendunt

Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.

septem quoque boves tenues atque macilentae quae ascenderunt post eas et septem spicae tenues et vento urente percussae septem anni sunt venturae famis

Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.

qui hoc ordine conplebuntur

Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.

ecce septem anni venient fertilitatis magnae in universa terra Aegypti

Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.

quos sequentur septem anni alii tantae sterilitatis ut oblivioni tradatur cuncta retro abundantia consumptura est enim fames omnem terram

A po nich nastane sedm let hladu,v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.

et ubertatis magnitudinem perditura inopiae magnitudo

Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.

quod autem vidisti secundo ad eandem rem pertinens somnium firmitatis indicium est eo quod fiat sermo Dei et velocius impleatur

Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.

nunc ergo provideat rex virum sapientem et industrium et praeficiat eum terrae Aegypti

Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.

qui constituat praepositos per singulas regiones et quintam partem fructuum per septem annos fertilitatis

To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.

qui iam nunc futuri sunt congreget in horrea et omne frumentum sub Pharaonis potestate condatur serveturque in urbibus

Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.

et paretur futurae septem annorum fami quae pressura est Aegyptum et non consumetur terra inopia

A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.

placuit Pharaoni consilium et cunctis ministris eius

I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.

locutusque est ad eos num invenire poterimus talem virum qui spiritu Dei plenus sit

Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?

dixit ergo ad Ioseph quia ostendit Deus tibi omnia quae locutus es numquid sapientiorem et similem tui invenire potero

Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.

tu eris super domum meam et ad tui oris imperium cunctus populus oboediet uno tantum regni solio te praecedam

Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.

dicens quoque rursum Pharao ad Ioseph ecce constitui te super universam terram Aegypti

Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.

tulit anulum de manu sua et dedit in manu eius vestivitque eum stola byssina et collo torquem auream circumposuit

A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.

fecitque ascendere super currum suum secundum clamante praecone ut omnes coram eo genuflecterent et praepositum esse scirent universae terrae Aegypti

A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.

dixit quoque rex ad Ioseph ego sum Pharao absque tuo imperio non movebit quisquam manum aut pedem in omni terra Aegypti

A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.

vertitque nomen illius et vocavit eum lingua aegyptiaca Salvatorem mundi dedit quoque illi uxorem Aseneth filiam Putiphare sacerdotis Heliopoleos egressus itaque Ioseph ad terram Aegypti

A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.

triginta autem erat annorum quando stetit in conspectu regis Pharaonis circuivit omnes regiones Aegypti

(Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.

venitque fertilitas septem annorum et in manipulos redactae segetes congregatae sunt in horrea Aegypti

A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.

omnis etiam frugum abundantia in singulis urbibus condita est

I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.

tantaque fuit multitudo tritici ut harenae maris coaequaretur et copia mensuram excederet

A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.

nati sunt autem Ioseph filii duo antequam veniret fames quos ei peperit Aseneth filia Putiphare sacerdotis Heliopoleos

Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.

vocavitque nomen primogeniti Manasse dicens oblivisci me fecit Deus omnium laborum meorum et domum patris mei

A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.

nomen quoque secundi appellavit Ephraim dicens crescere me fecit Deus in terra paupertatis meae

Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.

igitur transactis septem annis ubertatis qui fuerant in Aegypto

Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;

coeperunt venire septem anni inopiae quos praedixerat Ioseph et in universo orbe fames praevaluit in cuncta autem terra Aegypti erat panis

A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.

qua esuriente clamavit populus ad Pharaonem alimenta petens quibus ille respondit ite ad Ioseph et quicquid vobis dixerit facite

Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.

crescebat autem cotidie fames in omni terra aperuitque Ioseph universa horrea et vendebat Aegyptiis nam et illos oppresserat fames

A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.

omnesque provinciae veniebant in Aegyptum ut emerent escas et malum inopiae temperarent

A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.