Proverbs 13

Il figliuol savio ascolta l’istruzione di suo padre, ma il beffardo non ascolta rimproveri.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Per il frutto delle sue labbra uno gode del bene, ma il desiderio dei perfidi è la violenza.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Chi custodisce la sua bocca preserva la propria vita; chi apre troppo le labbra va incontro alla rovina.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
L’anima del pigro desidera, e non ha nulla, ma l’anima dei diligenti sarà soddisfatta appieno.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Il giusto odia la menzogna, ma l’empio getta sugli altri vituperio ed onta.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
La giustizia protegge l’uomo che cammina nella integrità, ma l’empietà atterra il peccatore.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
C’è chi fa il ricco e non ha nulla; c’è chi fa il povero e ha di gran beni.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
La ricchezza d’un uomo serve come riscatto della sua vita, ma il povero non ode mai minacce.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
La luce dei giusti è gaia, ma la lampada degli empi si spegne.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Dall’orgoglio non vien che contesa, ma la sapienza è con chi dà retta ai consigli.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
La ricchezza male acquistata va scemando, ma chi accumula a poco a poco l’aumenta.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
La speranza differita fa languire il cuore, ma il desiderio adempiuto è un albero di vita.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Chi sprezza la parola si costituisce, di fronte ad essa, debitore, ma chi rispetta il comandamento sarà ricompensato.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
L’insegnamento del savio è una fonte di vita per schivare le insidie della morte.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Buon senno procura favore, ma il procedere dei perfidi è duro.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Ogni uomo accorto agisce con conoscenza, ma l’insensato fa sfoggio di follia.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Il messo malvagio cade in sciagure, ma l’ambasciatore fedele reca guarigione.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Miseria e vergogna a chi rigetta la correzione, ma chi dà retta alla riprensione è onorato.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Il desiderio adempiuto è dolce all’anima, ma agl’insensati fa orrore l’evitare il male.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Chi va coi savi diventa savio, ma il compagno degl’insensati diventa cattivo.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Il male perseguita i peccatori ma il giusto è ricompensato col bene.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
L’uomo buono lascia una eredità ai figli de’ suoi figli, ma la ricchezza del peccatore è riserbata al giusto.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Il campo lavorato dal povero dà cibo in abbondanza, ma v’è chi perisce per mancanza di equità.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Chi risparmia la verga odia il suo figliuolo, ma chi l’ama, lo corregge per tempo.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Il giusto ha di che mangiare a sazietà, ma il ventre degli empi manca di cibo.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.