Job 4

Allora Elifaz di Teman rispose disse:
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
"Se provassimo a dirti una parola ti darebbe fastidio? Ma chi potrebbe trattener le parole?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
Ecco tu n’hai ammaestrati molti, hai fortificato le mani stanche;
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
le tue parole hanno rialzato chi stava cadendo, hai raffermato le ginocchia vacillanti;
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
e ora che il male piomba su te, tu ti lasci abbattere; ora ch’è giunto fino a te, sei tutto smarrito.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
La tua pietà non è forse la tua fiducia, e l’integrità della tua vita la speranza tua?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Ricorda: quale innocente perì mai? e dove furono gli uomini retti mai distrutti?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Io per me ho visto che coloro che arano iniquità e seminano tormenti, ne mietono i frutti.
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Al soffio di Dio essi periscono, dal vento del suo corruccio son consumati.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Spenta è la voce del ruggente, sono spezzati i denti dei leoncelli.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Perisce per mancanza di preda il forte leone, e restan dispersi i piccini della leonessa.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Una parola m’è furtivamente giunta, e il mio orecchio ne ha còlto il lieve sussurro.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
Fra i pensieri delle visioni notturne, quando un sonno profondo cade sui mortali,
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
uno spavento mi prese, un tremore che mi fece fremer tutte l’ossa.
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Uno spirito mi passò dinanzi, e i peli mi si rizzarono addosso.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Si fermò, ma non riconobbi il suo sembiante; una figura mi stava davanti agli occhi e udii una voce sommessa che diceva:
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
"Può il mortale esser giusto dinanzi a Dio? Può l’uomo esser puro dinanzi al suo Fattore?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
Ecco, Iddio non si fida de’ suoi propri servi, e trova difetti nei suoi angeli;
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
quanto più in quelli che stanno in case d’argilla, che han per fondamento la polvere e son schiacciati al par delle tignuole!
Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Tra la mattina e la sera sono infranti; periscono per sempre, senza che alcuno se ne accorga.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
La corda della lor tenda, ecco, è strappata, e muoion senza posseder la sapienza".
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.