Job 6

Odpovídaje pak Job, řekl:

Na ka whakautu a Hopa, ka mea,

Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.

Aue, me i ata paunatia toku mamae, me i huihuia, me i whakairihia toku aitua ki te pauna!

Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.

Na inaianei taimaha ake i te onepu o te moana: heoi he ohorere rawa aku kupu.

Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

Kei roto hoki i ahau nga pere a te Kaha Rawa, inumia ake e toku wairua to ratou paihana: rarangi tonu mai nga whakawehi a te Atua hei hoariri moku.

Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

E tangi ano ranei te kaihe mohoao i te mea kei te tarutaru ia? e tangi ano ranei te kau i te mea e kai ana?

Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?

E taea ranei te kai, te mea kahore nei ona ha, ki te kahore he tote? He reka ranei te whakakahukahu o te hua manu?

Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.

Hore rawa toku wairua e mea kia pa atu ki ena; to ratou rite ki ahau kei te kai whakarihariha.

Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,

Aue, me i riro mai taku i tono ai, me i homai e te Atua taku e tumanako nei!

Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

Me i pai hoki te Atua kia whakangaromia ahau, kia tukua mai tona ringa hei hatepe i ahau!

Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.

Penei kua ai ano he whakamarie moku; ae, ka tino hari ahau ki te mamae, kahore nei e tohu i ahau: kihai hoki nga kupu a te Mea Tapu i huna e ahau.

Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

He aha toku kaha, e tatari ai ahau? He aha hoki toku mutunga, e whakamanawanui ai ahau?

Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?

He kaha kohatu ranei toku kaha? He parahi ranei oku kikokiko?

Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,

Ehara ranei i te mea kahore he awhina moku i roto i ahau, a kua oti te ngoi te pei i roto i ahau?

Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

Ko te tangata e ngoikore ana te ngakau kia puta mai te aroha o tona hoa ki a ia, ahakoa kua mahue i a ia te wehi i te Kaha Rawa.

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

He mahi tinihanga ta oku teina, he pera me ta te awa; rere ana ratou ano he waipuke awaawa,

Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.

Kua mangu nei i te hukapapa, ngaro ana te hukarere i roto.

V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.

I te wa e mahana ai, ka memeha atu; i te weraweratanga, moti iho ratou i to ratou wahi.

Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.

Ka peka ke nga tira e haere ana ra reira; riro ana ki te kore, a ngaro iho.

To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,

Tirotirohia ana e nga tira o Tema; taria atu ana e nga tangata haere o Hepa.

Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.

Whakama ana ratou mo ratou i whakamanawa atu ki reira; te taenga ki aua awa, kanakana kau ana.

Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.

Na he kahore noa iho koutou; ka kite koutou i te mea whakamataku, a ka wehi.

Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?

I mea ranei ahau, Homai ki ahau? He hakari ranei maku e homai i o koutou rawa?

Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?

I mea ranei, whakaorangia ahau i te ringa o te hoariri? Hokona ahau i roto i te ringa o te kaitukino?

Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

Whakaakona ahau, a ka whakarongo puku ahau; whakaaturia ki ahau te mea i he ai ahau.

Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?

Ano te kaha o nga kupu tika! Ko te aha ia te riria ana e a koutou kupu?

Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?

E mea ana ranei koutou kia riria nga kupu? he hau kau nei hoki nga korero a te tangata kua pau ona whakaaro.

Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.

Ae ra, e mea ana koutou ki te maka rota mo nga pani, ki te mea i to koutou hoa hei taonga hokohoko.

A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.

Na whakaae mai, titiro mai ki ahau; he pono hoki e kore ahau e korero teka ki to koutou kanohi.

Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.

Tena ra, tahuri mai; kaua hoki te he e waiho; ina, tahuri mai, he tika hoki taku take.

A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?

He he koia kei toku arero? e kore ranei toku hinengaro e mohio ki nga mea whanoke?