Psalms 77

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
با صدای بلند نزد خدا زاری می‌کنم. در پیشگاه خدا فریاد می‌کنم تا او مرا بشنود.
Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
به هنگام سختی، به درگاه خداوند دعا می‌کنم و تمام شب دستهای خود را به سوی او بلند می‌کنم، امّا تسلّی نمی‌یابم.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
خدا را یاد می‌کنم و آه می‌کشم. زمانی که به فکر فرو می‌روم، مأیوس می‌شوم.
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
خواب را از من گرفته‌ای، آن‌قدر پریشانم که نمی‌توانم حرف بزنم.
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
به روزگار گذشته فکر می‌کنم و سالهای پیش را به یاد می‌آورم.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
تمام شب با خود فکر می‌کنم و می‌اندیشم و از خود می‌پرسم:
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
«آیا خداوند ما را برای همیشه ترک خواهد کرد؟ آیا هرگز از ما راضی نخواهد شد؟
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
آیا دیگر ما را دوست ندارد؟ آیا پیمان او با ما باطل شده است؟
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
آیا خدا رحمت خود را فراموش کرده و خشم او، جای شفقت او را گرفته است؟»
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
پس گفتم: «درد من این است که رفتار خدا با من عوض شده است.»
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
من کارهای خداوند را به‌خاطر خواهم آورد و معجزات او را که در گذشته نشان داد، به یاد می‌آورم.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
دربارهٔ تمام کارهای تو تفکّر خواهم نمود و دربارهٔ کارهای حیرت‌انگیز تو خواهم اندیشید.
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
خدایا، همهٔ کارهای تو مقدّسند. خدایی به بزرگی تو وجود ندارد.
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
تو خدایی هستی که معجزه می‌کنی. تو قدرت خود را به همهٔ اقوام جهان نشان دادی.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
تو با قدرت خود، قوم خود، یعنی فرزندان یعقوب و یوسف را آزاد نمودی.
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
ای خدا، وقتی آبها تو را دیدند، ترسیدند و اعماق دریا به لرزه درآمد.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
ابرها باریدند، رعد در آسمان غرید، برق در همه‌جا درخشید.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
صدای رعد تو در گِردباد بود و نور برق، جهان را روشن ساخت و زمین را به لرزه درآورد.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
از دریا عبور نمودی و از عمق دریا گذشتی ولی اثری از جای پایت دیده نشد.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]
قوم خود را به وسیلهٔ موسی و هارون، مانند یک شبان رهبری نمودی.