Proverbs 2

Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Mia filo! se vi akceptos miajn parolojn Kaj konservos ĉe vi miajn ordonojn,
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
Ke via orelo atente aŭskultos saĝon Kaj vian koron vi inklinigos al komprenado;
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
Se vi vokos la prudenton Kaj direktos vian voĉon al la saĝo:
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
Se vi serĉos ĝin kiel arĝenton, Serĉegos kiel trezoron:
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Tiam vi komprenos la timon antaŭ la Eternulo, Kaj vi akiros konadon pri Dio.
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Ĉar la Eternulo donas saĝon; El Lia buŝo venas scio kaj kompreno.
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Li havas helpon por la virtuloj; Li estas ŝildo por tiuj, kiuj vivas pie.
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Li gardas la iradon de la justo, Kaj zorgas pri la vojo de Siaj piuloj.
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Tiam vi komprenos veremon kaj juston Kaj pion kaj ĉiun bonan vojon.
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Ĉar saĝo venos en vian koron, Kaj scio estos agrabla por via animo.
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
Bona konscio vin gvidos, Prudento vin gardos,
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
Por savi vin de la vojo de malbono, De homo, parolanta kontraŭveraĵon,
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
De tiuj, kiuj forlasas la ĝustan vojon, Por iri la vojojn de mallumo,
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
Kiuj ĝojas, kiam ili faras malbonon, Trovas plezuron en la malordo de la malboneco,
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
Kies vojoj estas malrektaj Kaj kies irado deflankiĝis;
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Por savi vin de fremda virino, De edzino ne via, kies paroloj estas glataj,
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Kiu forlasas la amikon de sia juneco, Kaj forgesas la ligon de sia Dio;
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Ĉar ŝia domo kondukas al morto, Kaj ŝiaj paŝoj al la inferuloj;
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Ĉiuj, kiuj eniras al ŝi, ne revenas, Kaj ne reatingas la vojon de la vivo;
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Ke vi iru la vojon de bonuloj, Kaj sekvu la paŝosignojn de piuloj.
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Ĉar la piuloj loĝos sur la tero, Kaj la senpekuloj restos sur ĝi;
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Sed la malpiuloj estos ekstermitaj de sur la tero, Kaj la maliculoj estos malaperigitaj de tie.