Mark 8

Onih se dana opet skupio silan svijet. Budući da nisu imali što jesti, dozva Isus učenike pa im reče:

V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:

"Žao mi je naroda jer su već tri dana uza me i nemaju što jesti.

Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.

Ako ih otpravim gladne njihovim kućama, klonut će putom. A neki su od njih došli iz daleka."

A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.

Učenici mu odgovore: "Otkuda bi ih tko ovdje u pustinji mogao nahraniti kruhom?"

Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?

On ih zapita: "Koliko kruhova imate?" Oni odgovore: "Sedam."

I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.

Nato zapovjedi mnoštvu da posjeda po zemlji. I uze sedam kruhova, zahvali, razlomi i davaše svojim učenicima da posluže. I poslužiše mnoštvu.

I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.

A imali su i malo ribica. Blagoslovi i njih te reče da i to posluže.

A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.

I jeli su i nasitili se. A od preteklih ulomaka odniješe sedam košara.

I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.

Bilo ih je oko četiri tisuće. Tada ih otpusti,

Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.

a sam sa svojim učenicima odmah uđe u lađu i ode u kraj dalmanutski.

Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.

Tada istupiše farizeji i počeše raspravljati s njime. Iskušavajući ga, zatraže od njega znak s neba.

I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.

On uzdahnu iz sve duše i reče: "Zašto ovaj naraštaj traži znak? Zaista, kažem vam, ovome se naraštaju neće dati znak."

A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.

Tada ih ostavi, ponovno uđe u lađu pa otiđe prijeko.

A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.

A zaboraviše ponijeti kruha; imali su samo jedan kruh sa sobom na lađi.

I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.

Nato ih Isus opomenu: "Pazite, čuvajte se kvasca farizejskog i kvasca Herodova!"

Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.

Oni, zamišljeni, među sobom govorahu: "Kruha nemamo."

I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.

Zamijetio to Isus pa im reče: "Zašto ste zamišljeni što kruha nemate? Zar još ne shvaćate i ne razumijete? Zar vam je srce stvrdnuto?

A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?

Oči imate, a ne vidite; uši imate, a ne čujete? Zar se ne sjećate?

Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,

Kad sam ono razlomio pet kruhova na pet tisuća, koliko punih košara ulomaka odnijeste?" Kažu mu: "Dvanaest."

Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.

"A kada razlomih sedam na četiri tisuće, koliko punih košara ulomaka odnijeste?" Odgovore: "Sedam."

A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.

A on će njima: "I još ne razumijete?"

I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?

Dođu u Betsaidu, dovedu mu slijepca pa ga zamole da ga se dotakne.

I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.

On uhvati slijepca za ruku, izvede ga iz sela, pljunu mu u oči, stavi na nj ruke i zapita ga: "Vidiš li što?"

I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.

Slijepac upilji pogled i reče: "Opažam ljude; vidim nešto kao drveće ... hodaju."

A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.

Tada mu Isus opet stavi ruke na oči i slijepac progleda i ozdravi te je mogao sve jasno na daleko vidjeti.

Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.

Tada ga posla kući i reče mu: "Ne ulazi u selo."

I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.

I krenu Isus i njegovi učenici u sela Cezareje Filipove. Putem on upita učenike: "Što govore ljudi, tko sam ja?"

Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?

Oni mu rekoše: "Da si Ivan Krstitelj, drugi da si Ilija, treći opet da si neki od proroka."

Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.

On njih upita: "A vi, što vi kažete, tko sam ja?" Petar prihvati i reče: "Ti si Pomazanik - Krist!"

Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.

I zaprijeti im da nikomu ne kazuju o njemu.

I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.

I poče ih poučavati kako Sin Čovječji treba da mnogo pretrpi, da ga starješine, glavari svećenički i pismoznanci odbace, da bude ubijen i nakon tri dana da ustane.

I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.

Otvoreno im to govoraše. Petar ga uze u stranu i poče odvraćati.

Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.

A on se okrenu, pogleda svoje učenike pa zaprijeti Petru: "Nosi se od mene, sotono, jer ti nije na pameti što je Božje, nego što je ljudsko!"

Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.

Tada dozva narod i učenike pa im reče: "Hoće li tko za mnom, neka se odrekne samoga sebe, neka uzme svoj križ i neka ide za mnom.

A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.

Tko hoće život svoj spasiti, izgubit će ga; a tko izgubi život svoj poradi mene i evanđelja, spasit će ga.

Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.

Ta što koristi čovjeku steći sav svijet, a životu svojemu nauditi?

Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?

Ta što da čovjek dadne u zamjenu za život svoj?

Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?

Doista, tko se zastidi mene i mojih riječi u ovom preljubničkom i grešničkom naraštaju - njega će se stidjeti i Sin Čovječji kada dođe u slavi Oca svoga zajedno sa svetim anđelima."

Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.