Galatians 4

Hoću reći: sve dok je baštinik maloljetan, ništa se ne razlikuje od roba premda je gospodar svega:

Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

pod skrbnicima je i upraviteljima sve do dana koji je odredio otac.

Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

Tako i mi: dok bijasmo maloljetni, robovasmo počelima svijeta.

Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

A kada dođe punina vremena, odasla Bog Sina svoga: od žene bi rođen, Zakonu podložan

Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,

da podložnike Zakona otkupi te primimo posinstvo.

Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

A budući da ste sinovi, odasla Bog u srca vaša Duha Sina svoga koji kliče: "Abba! Oče!"

A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.

Tako više nisi rob nego sin; ako pak sin, onda i baštinik po Bogu.

A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

Onda dok još niste poznavali Boga, služili ste bogovima koji po naravi to nisu.

Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

Ali sada kad ste spoznali Boga - zapravo, kad je Bog spoznao vas - kako se sad opet vraćate k nemoćnim i bijednim počelima i opet im, ponovno, hoćete robovati?

Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

Dane pomno opslužujete, i mjesece, i vremena, i godine!

Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

Sve se bojim za vas! Da se možda nisam uzalud trudio oko vas!

Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

Postanite, braćo, molim vas, kao ja jer i ja postadoh kao vi. Ničim me niste povrijedili.

Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

Znate: prvi sam vam put za bolesti navješćivao evanđelje.

Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.

Svoju kušnju, moje tijelo, niste ni prezreli ni odbacili, nego ste me primili kao anđela Božjega, kao Krista Isusa.

A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

Gdje je sada ono vaše blaženstvo? Svjedočim vam doista: kad bi bilo moguće, oči biste svoje bili iskopali i dali mi ih.

Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.

Tako? Postadoh li vam neprijateljem propovijedajući vam istinu?

Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

Oni revnuju za vas, ne časno, nego - odvojiti vas hoće da onda vi za njih revnujete.

Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.

Dobro je da se za vas revnuje u dobru uvijek, a ne samo kad sam nazočan kod vas,

Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

dječice moja, koju ponovno u trudovima rađam dok se Krist ne oblikuje u vama.

Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),

Htio bih sada biti kod vas, pa i jezik promijeniti, jer ne znam što bih s vama.

Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

Recite mi vi, koji želite biti pod Zakonom, zar ne čujete Zakona?

Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?

Ta pisano je da je Abraham imao dva sina, jednoga od ropkinje i jednoga od slobodne.

Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.

Ali onaj od ropkinje rođen je po tijelu, a onaj od slobodne snagom obećanja.

Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.

To je slika. Doista, te žene dva su Saveza: jedan s brda Sinaja, koji rađa za ropstvo - to je Hagara.

Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

Jer Hagara znači brdo Sinaj u Arabiji i odgovara sadašnjem Jeruzalemu jer robuje zajedno sa svojom djecom.

Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

Onaj pak Jeruzalem gore slobodan je; on je majka naša.

Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

Pisano je doista: Kliči, nerotkinjo, koja ne rađaš, podvikuj od radosti, ti što ne znaš za trudove! Jer osamljena više djece ima negoli udana.

Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.

Vi ste, braćo, kao Izak, djeca obećanja.

Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

I kao što je onda onaj po tijelu rođeni progonio onoga po duhu rođenoga, tako je i sada.

Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.

Nego, što veli Pismo? Otjeraj sluškinju i sina njezina jer sin sluškinje ne smije biti baštinik sa sinom slobodne.

Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.

Zato, braćo, nismo djeca ropkinje nego slobodne.

A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.