Ephesians 4

Zaklinjem vas dakle ja, sužanj u Gospodinu: sa svom poniznošću i blagošću, sa strpljivošću živite dostojno poziva kojim ste pozvani!

Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,

Podnosite jedni druge u ljubavi;

Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,

trudite se sačuvati jedinstvo Duha svezom mira!

Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.

Jedno tijelo i jedan Duh - kao što ste i pozvani na jednu nadu svog poziva!

Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.

Jedan Gospodin! Jedna vjera! Jedan krst!

Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,

Jedan Bog i Otac sviju, nad svima i po svima i u svima!

Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.

A svakomu je od nas dana milost po mjeri dara Kristova.

Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.

Zato veli: Na visinu uzađe vodeći sužnje, dade dare ljudima.

Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.

Ono "uzađe" - što drugo znači doli to da i siđe u donje krajeve, na zemlju?

Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?

Koji siđe, isti je onaj koji i uzađe ponad svih nebesa da sve ispuni.

Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.

On i "dade" jedne za apostole, druge za proroke, jedne opet za evanđeliste, a druge za pastire i učitelje

A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,

da opremi svete za djelo služenja, za izgrađivanje Tijela Kristova

Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,

dok svi ne prispijemo do jedinstva vjere i spoznaje Sina Božjega, do čovjeka savršena, do mjere uzrasta punine Kristove:

Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,

da više ne budemo nejačad kojom se valovi poigravaju i koje goni svaki vjetar nauka u ovom kockanju ljudskom, u lukavosti što put krči zabludi.

Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;

Nego, istinujući u ljubavi da poradimo te sve uzraste u Njega, koji je Glava, Krist,

Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,

od kojega sve Tijelo, usklađeno i povezano svakovrsnim zglobom zbrinjavanja po djelotvornosti primjerenoj svakomu pojedinom dijelu, promiče svoj rast na saziđivanje u ljubavi.

Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.

Ovo govorim i zaklinjem u Gospodinu: ne živite više kao što pogani žive - u ispraznosti pameti njihove:

A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,

zamračena uma, udaljeni od života Božjega, sve zbog neznanja koje je u njima, zbog okorjelosti srca njihova.

Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.

Sami su sebe otupili i podali se razvratnosti da bi u pohlepi počinjali svaku nečistoću.

Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.

Vi pak ne naučiste tako Krista,

Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,

ako ste ga doista čuli i u njemu bili poučeni kako je istina u Isusu:

Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,

da vam je odložiti prijašnje ponašanje, starog čovjeka, koga varave požude vode u propast,

Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,

a obnavljati se duhom svoje pameti

Obnoviti se pak duchem mysli vaší,

i obući novog čovjeka, po Bogu stvorena u pravednosti i svetosti istine.

A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.

Zato odložite laž i govorite istinu jedan drugomu jer udovi smo jedni drugima.

Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.

Srdite se, ali ne griješite! Sunce nek ne zađe nad vašom srdžbom

Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.

i ne dajite mjesta đavlu.

Nedávejte místa ďáblu.

Tko je krao, neka više ne krade, nego neka se radije trudi svojim rukama priskrbljivati da ima što podijeliti s potrebnim.

Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.

Nikakva nevaljala riječ neka ne izlazi iz vaših usta, nego samo dobra, da prema potrebi saziđuje i milost iskaže slušateljima.

Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.

I ne žalostite Duha Svetoga, Božjega, kojim ste opečaćeni za Dan otkupljenja!

A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.

Daleko od vas svaka gorčina, i srdžba, i gnjev, i vika, i hula sa svom opakošću!

Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,

Naprotiv! Budite jedni drugima dobrostivi, milosrdni; praštajte jedni drugima kao što i Bog u Kristu nama oprosti.

Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.