Galatians 4

Казвам още: дотогава, докогато наследникът е малолетен, той не се различава в нищо от роб, макар и да е господар на всичко,

Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

а е под настойници и управители до назначения от бащата срок.

Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

Така и ние, когато бяхме малолетни, бяхме поробени под първоначалните неща на света;

Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

но когато се изпълни времето, Бог изпрати Сина Си, който се роди от жена, роди се и под закона,

Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,

за да изкупи онези, които бяха под закона, за да получим осиновението.

Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

И понеже сте синове, Бог изпрати в сърцата ви Духа на Своя Син, който вика: Авва, Отче!

A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.

Затова не си вече роб, а син; и ако си син, то си Божи наследник чрез Христос.

A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

Но тогава, когато не познавахте Бога, вие робувахте на онези, които по природа не са богове;

Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

а сега, като познахте Бога, или по-скоро като бяхте познати от Бога, как се връщате отново назад към слабите и безпомощни първоначални неща, на които отново желаете да робувате?

Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

Вие наблюдавате дните, месеците, времената и годините.

Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

Боя се за вас, да не би да съм се трудил сред вас напразно.

Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

Моля ви, братя, бъдете като мен, защото и аз съм като вас. Не сте ми сторили никаква неправда.

Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

Вие знаете как първия път ви проповядвах благовестието вследствие на телесна слабост;

Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.

и вие не презряхте това, което беше изкушение за вас в плътта ми, и не се погнусихте от него, а ме приехте като Божи ангел, като Христос Иисус.

A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

Тогава къде е онази ваша благословеност? Защото свидетелствам за вас, че ако беше възможно, очите си бихте извадили и бихте ми ги дали.

Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.

И така, неприятел ли ви станах, понеже ви говоря истината?

Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

Тези учители са ревностни за вас, но не по добър начин — те желаят да ви отлъчат от нас, за да сте ревностни за тях.

Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.

Но добре е да сте ревностни за това, което е добро, и то винаги, а не само когато аз се намирам между вас.

Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

Дечица мои, за които пак съм в родилни мъки, докато се изобрази Христос във вас,

Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),

желал бих да съм сега при вас и да променя тона си, защото съм в недоумение за вас.

Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

Кажете ми вие, които желаете да бъдете под закона, не чувате ли какво казва законът?

Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?

Защото е писано, че Авраам имаше двама сина – един от слугинята и един от свободната;

Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.

но този, който беше от слугинята, се роди по плът, а онзи, който беше от свободната – по обещание.

Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.

И това има образен смисъл, защото тези жени представляват два завета – единият от Синайската планина, който ражда деца за робство, и това е Агар;

Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

и тази Агар представлява планината Синай в Арабия и съответства на днешния Ерусалим, защото е в робство с децата си;

Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

а горният Ерусалим е свободен, който е майка на (всички) нас.

Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

Защото е писано: ?Весели се, неплодна, която не раждаш; възгласи и извикай, ти, която не си била в родилни болки; защото повече са децата на самотната, отколкото децата на омъжената.“

Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.

Но ние, братя, сме като Исаак деца по обещание.

Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

Но както тогава роденият по плът гонеше родения по Дух, така е и сега.

Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.

Обаче какво казва Писанието? ?Изпъдй слугинята и сина й, защото синът на слугинята няма да наследи със сина на свободната.“

Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.

И така, братя, ние не сме деца на слугинята, а на свободната.

A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.