Proverbs 2

Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.