Psalms 77

recordans Dei conturbabar loquebar in memet ipso et deficiebat spiritus meus semper

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

prohibebam suspectum oculorum meorum stupebam et non loquebar

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

recogitabam dies antiquos annos pristinos

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

recordabar psalmorum meorum in nocte cum corde meo loquebar et scobebam spiritum meum

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

ergone in aeternum proiciet Dominus et non repropitiabitur ultra

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

ergone conplebit usque in finem misericordiam suam consummabit verbum de generatione et generatione

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

numquid oblitus est misereri Deus aut conplebit in furore misericordias suas semper

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

et dixi inbecillitas mea est haec commutatio dexterae Excelsi

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

recordabor cogitationum Domini reminiscens antiqua mirabilia tua

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

et meditabor in omni opere tuo et adinventiones tuas loquar

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

Deus in sanctuario via tua quis deus magnus ut Deus

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

tu es Deus faciens mirabilia ostendens in populis potentiam tuam

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

redemisti in brachio populum tuum filios Iacob et Ioseph semper

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

videntes te aquae Deus videntes te aquae parturierunt et commotae sunt abyssi

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

excusserunt aquas nubila vocem dederunt nubes et sagittae tuae discurrebant

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

vox tonitrui tui in rota apparuerunt fulgora tua orbi concussa est et commota est terra

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

in mari via tua et semitae tuae in aquis multis et vestigia tua non sunt agnita

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

deduxisti quasi gregem populum tuum in manu Mosi et Aaron

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

eruditionis Asaph ausculta populus meus legem meam inclinate aurem vestram ad verba oris mei

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

aperiam in parabula os meum loquar enigmata antiqua

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]