Psalms 55

Ey Tanrı, kulak ver duama, Sırt çevirme yalvarışıma!

Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

Dikkatini çevir, yanıt ver bana. Düşüncelerim beni rahatsız ediyor, şaşkınım

Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

Düşman sesinden, kötünün baskısından; Çünkü sıkıntıya sokuyorlar beni, Öfkeyle üstüme üstüme geliyorlar.

Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

Yüreğim sızlıyor içimde, Ölüm dehşeti çöktü üzerime.

A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

Korku ve titreme sardı beni, Ürperti kapladı içimi.

Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

“Keşke güvercin gibi kanatlarım olsaydı!” Dedim kendi kendime, “Uçar, rahatlardım.

Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

Uzaklara kaçar, Çöllerde konaklardım. Sela

I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

Sert rüzgara, kasırgaya karşı Hemen bir barınak bulurdum.”

Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

Şaşkına çevir kötüleri, ya Rab, karıştır dillerini, Çünkü kentte şiddet ve çatışma görüyorum.

Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

Gece gündüz kent surları üzerinde dolaşırlar, Haksızlık, fesat dolu kentin içi.

Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

Yıkıcılık kentin göbeğinde, Zorbalık, hile eksilmez meydanından.

Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

Beni aşağılayan bir düşman olsaydı, Katlanabilirdim; Bana küstahlık eden bir hasım olsaydı, Gizlenebilirdim.

Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

Ama sensin, bana denk, Yoldaşım, yakın arkadaşım.

Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

Birlikte tatlı tatlı yarenlik eder, Toplulukla Tanrı’nın evine giderdik.

Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

Ölüm yakalasın düşmanlarımı ansızın, Diri diri ölüler diyarına insinler; Çünkü içleri ve evleri kötülük dolu.

Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

Bense Tanrı’ya seslenirim, RAB kurtarır beni.

Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

Sabah, öğlen, akşam kederimden feryat ederim, O işitir sesimi.

Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

Bana karşı girişilen savaştan Esenlikle kurtarır canımı, Sayısı çok da olsa karşıtlarımın.

U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

Öncesizlikten bu yana tahtında oturan Tanrı, Duyacak ve ezecek onları. Sela Çünkü hiç değişmiyor Ve Tanrı’dan korkmuyorlar.

Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

Yoldaşım dostlarına saldırarak Yaptığı antlaşmayı bozdu.

Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

Ağzından bal damlar, Ama yüreğinde savaş var. Sözleri yağdan yumuşak, Ama yalın birer kılıçtır.

Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

[] Yükünü RAB’be bırak, O sana destek olur. Asla izin vermez Doğru insanın sarsılmasına.

Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

Ama sen, ey Tanrı, ölüm çukuruna atacaksın kötüleri, Günlerinin yarısını görmeyecek katillerle hainler; Bense sana güveniyorum.

Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]