Job 6

Allora Giobbe rispose e disse:

Odpovídaje pak Job, řekl:

"Ah, se il mio travaglio si pesasse, se le mie calamità si mettessero tutte insieme sulla bilancia!

Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.

Sarebbero trovati più pesanti che la sabbia del mare. Ecco perché le mie parole sono temerarie.

Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.

Ché le saette dell’Onnipotente mi trafiggono, lo spirito mio ne sugge il veleno; i terrori di Dio si schierano in battaglia contro me.

Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

L’asino salvatico raglia forse quand’ha l’erba davanti? mugghia forse il bue davanti alla pastura?

Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

Si può egli mangiar ciò ch’è scipito e senza sale? c’è qualche gusto in un chiaro d’uovo?

Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?

L’anima mia rifiuta di toccare una simil cosa, essa è per me come un cibo ripugnante.

Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.

Oh, m’avvenisse pur quello che chiedo, e mi desse Iddio quello che spero!

Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,

Volesse pure Iddio schiacciarmi, stender la mano e tagliare il filo de’ miei giorni!

Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

Sarebbe questo un conforto per me, esulterei nei dolori ch’egli non mi risparmia; giacché non ho rinnegato le parole del Santo.

Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.

Che è mai la mia forza perch’io speri ancora? Che fine m’aspetta perch’io sia paziente?

Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

La mia forza è essa forza di pietra? e la mia carne, carne di rame?

Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?

Non son io ridotto senza energia, e non m’è forse tolta ogni speranza di guarire?

Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,

Pietà deve l’amico a colui che soccombe, quand’anche abbandoni il timor dell’Onnipotente.

Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

Ma i fratelli miei si son mostrati infidi come un torrente, come l’acqua di torrenti che passano.

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

Il ghiaccio li rende torbidi, e la neve vi si scioglie;

Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.

ma passato il tempo delle piene, svaniscono; quando sentono il caldo, scompariscono dal loro luogo.

V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.

Le carovane che si dirigon là mutano strada, s’inoltran nel deserto, e vi periscono.

Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.

Le carovane di Tema li cercavan collo sguardo, i viandanti di Sceba ci contavan su,

To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,

ma furon delusi nella loro fiducia; giunti sul luogo, rimasero confusi.

Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.

Tali siete divenuti voi per me: vedete uno che fa orrore, e vi prende la paura.

Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.

V’ho forse detto: "Datemi qualcosa" o "co’ vostri beni fate un donativo a favor mio",

Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?

o "liberatemi dalla stretta del nemico, o "scampatemi di man dei prepotenti"?

Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?

Ammaestratemi, e mi starò in silenzio; fatemi capire in che cosa ho errato.

Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

Quanto sono efficaci le parole rette! Ma la vostra riprensione che vale?

Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?

Volete dunque biasimar delle parole? Ma le parole d’un disperato se le porta il vento!

Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?

Voi sareste capaci di trar la sorte sull’orfano, e di contrattare il vostro amico!

Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.

Ma pure vi piaccia di rivolgervi a guardarmi, e vedete s’io vi menta in faccia.

A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.

Mutate consiglio! Non vi sia in voi iniquità! Mutate consiglio, la mia giustizia sussiste.

Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.

V’è qualche iniquità sulla mia lingua? Il mio palato non distingue più quel ch’è male?

A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?