Psalms 77

Meine Stimme ist zu Gott, und ich will schreien; meine Stimme ist zu Gott, und er wird mir Gehör schenken.

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

Am Tage meiner Drangsal suchte ich den Herrn; meine Hand war des Nachts ausgestreckt und ließ nicht ab; meine Seele weigerte sich getröstet zu werden.

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

Ich gedachte Gottes, und ich stöhnte; ich sann nach, und mein Geist ermattete. (Sela.)

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

Du hieltest fest die Lider meiner Augen; ich war voll Unruhe und redete nicht.

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

Ich durchdachte die Tage vor alters, die Jahre der Urzeit.

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

Ich gedachte meines Saitenspiels in der Nacht; ich sann nach in meinem Herzen, und es forschte mein Geist.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

Wird der Herr auf ewig verwerfen, und hinfort keine Gunst mehr erweisen?

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Ist zu Ende seine Güte für immer? Hat das Wort aufgehört von Geschlecht zu Geschlecht?

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

Hat Gott vergessen gnädig zu sein? Hat er im Zorn verschlossen seine Erbarmungen? (Sela.)

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

Da sprach ich: Das ist mein Kranksein. Der Jahre der Rechten des Höchsten,

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

Will ich gedenken, der Taten des Jah; denn deiner Wunder von alters her will ich gedenken;

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Und ich will nachdenken über all dein Tun, und über deine Taten will ich sinnen.

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

Gott! dein Weg ist im Heiligtum; wer ist ein großer Gott wie Gott?

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

Du bist der Gott, der Wunder tut, du hast deine Stärke kundwerden lassen unter den Völkern.

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

Du hast dein Volk erlöst mit erhobenem Arm, die Söhne Jakobs und Josephs. (Sela.)

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

Dich sahen die Wasser, o Gott, dich sahen die Wasser: sie bebten; ja, es erzitterten die Tiefen.

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

Die Wolken ergossen Wasser; das Gewölk ließ eine Stimme erschallen, und deine Pfeile fuhren hin und her.

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

Die Stimme deines Donners war im Wirbelwind, Blitze erleuchteten den Erdkreis; es zitterte und bebte die Erde.

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

Im Meere ist dein Weg, und deine Pfade in großen Wassern, und deine Fußstapfen sind nicht bekannt.

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

Du hast dein Volk geleitet wie eine Herde durch die Hand Moses und Aarons.

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]