Psalms 66

Ĝoje kriu al Dio tuta la tero.
Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
Muziku la gloron de Lia nomo, Faru honoron al Lia gloro.
Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Diru al Dio: Kiel timindaj estas Viaj faroj! Pro Via granda forto kaŝiĝas antaŭ Vi Viaj malamikoj.
Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
La tuta tero kliniĝas antaŭ Vi kaj kantas al Vi, Kantas Vian nomon. Sela.
Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.
Venu, kaj rigardu la farojn de Dio, Kiu estas timinda pro Siaj faroj inter la homidoj.
Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Li faris el maro sekan teron; Riveron oni transpaŝis piede; Tie ni ĝojis pro Li.
Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Li regas per Sia potenco eterne; Liaj okuloj rigardas la popolojn; La ribelantoj ne leviĝu. Sela.
Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.
Laŭdu, ho popoloj, nian Dion, Kaj laŭte aŭdigu Lian gloron.
Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
Li donis vivon al nia animo, Kaj ne lasis falŝanceliĝi nian piedon.
Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
Ĉar Vi esploris nin, ho Dio; Vi refandis nin, kiel oni refandas arĝenton.
Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
Vi enirigis nin en kaptilon, Vi metis ŝarĝon sur niajn lumbojn;
Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Vi rajdigis homojn sur niaj kapoj; Ni trapasis fajron kaj akvon, Sed Vi elirigis nin en bonstaton.
Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Mi eniros en Vian domon kun bruloferoj; Mi plenumos al Vi miajn promesojn,
A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Kiujn eligis miaj lipoj kaj elparolis mia buŝo, Kiam mi estis en premo.
Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
Grasajn bruloferojn mi alportos al Vi kun fumo de virŝafoj; Mi oferos bovidojn kaj kaprojn. Sela.
Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.
Venu, aŭskultu, ĉiuj, kiuj timas Dion; Kaj mi rakontos, kion Li faris por mia animo.
Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Al Li mi vokis per mia buŝo, Kaj Lia glorado estis sub mia lango.
Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
Se mi vidus maljustaĵon en mia koro, Mia Sinjoro min ne aŭskultus;
Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Sed Dio aŭskultis, Li atentis la voĉon de mia preĝo.
Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Glorata estu Dio, Kiu ne forpuŝis mian preĝon kaj ne rifuzis al mi Sian bonecon.
Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.