Psalms 77

Een psalm van Asaf, voor den opperzangmeester, over Jeduthun.

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

Mijn stem is tot God, en ik roep; mijn stem is tot God, en Hij zal het oor tot mij neigen.

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

Ten dage mijner benauwdheid zocht ik den HEERE; mijn hand was des nachts uitgestrekt, en liet niet af; mijn ziel weigerde getroost te worden.

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

Dacht ik aan God, zo maakte ik misbaar; peinsde ik, zo werd mijn ziel overstelpt. Sela.

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

Gij hieldt mijn ogen wakende; ik was verslagen, en sprak niet.

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

Ik overdacht de dagen van ouds, de jaren der eeuwen.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

Ik dacht aan mijn snarenspel; in den nacht overleide ik in mijn hart, en mijn geest onderzocht:

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Zal dan de Heere in eeuwigheden verstoten, en voortaan niet meer goedgunstig zijn?

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

Houdt Zijn goedertierenheid in eeuwigheid op? Heeft de toezegging een einde, van geslacht tot geslacht?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

Heeft God vergeten genadig te zijn? Heeft Hij Zijn barmhartigheden door toorn toegesloten? Sela.

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

Daarna zeide ik: Dit krenkt mij; maar de rechterhand des Allerhoogsten verandert.

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Ik zal de daden des HEEREN gedenken; ja, ik zal gedenken Uw wonderen van ouds her;

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

En zal al Uw werken betrachten, en van Uw daden spreken.

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

O God! Uw weg is in het heiligdom; wie is een groot God, gelijk God?

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

Gij zijt die God, Die wonder doet; Gij hebt Uw sterkte bekend gemaakt onder de volken.

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

Gij hebt Uw volk door Uw arm verlost; de kinderen van Jakob en van Jozef. Sela.

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

De wateren zagen U, o God! de wateren zagen U, zij beefden; ook waren de afgronden beroerd.

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

De dikke wolken goten water uit; de bovenste wolken gaven geluid; ook gingen Uw pijlen daarhenen.

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

Het geluid Uws donders was in het ronde; de bliksemen verlichtten de wereld; de aarde werd beroerd en daverde.

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

Uw weg was in de zee, en Uw pad in grote wateren, en Uw voetstappen werden niet bekend. Gij leiddet Uw volk, als een kudde door de hand van Mozes en Aäron.

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]