Psalms 147

Halleluja! Ja, det er godt at lovsynge vor Gud, ja, det er lifligt, lovsang sømmer sig.

Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

Herren bygger Jerusalem, han samler de spredte af Israel,

Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

han læger dem, hvis Hjerte er sønderknust, og forbinder deres Sår;

Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

han fastsætter Stjemernes Tal og giver dem alle Navn.

Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

Vor Herre er stor og vældig, hans Indsigt er uden Mål;

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

HERREN holder de ydmyge oppe, til Jorden bøjer han gudløse.

Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

Syng for HERREN med Tak, leg for vor Gud på Citer!

Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

Han dækker Himlen med Skyer, sørger for Regn til Jorden, lader Græs spire frem på Bjergene og Urter til Menneskers Brug;

Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

Føde giver han Kvæget og Ravneunger, som skriger;

Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

hans Hu står ikke til stærke Heste, han har ikke Behag i rapfodet Mand;

Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

HERREN har Behag i dem, der frygter ham, dem, der bier på hans Miskundhed.

Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

Lovpris HERREN, Jerusalem, pris, o Zion, din Gud!

Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

Thi han gør dine Portstænger stærke, velsigner dine Børn i din Midte;

Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

dine Landemærker giver han Fred, mætter dig med Hvedens Fedme;

On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

han sender sit Bud til Jorden, hastigt løber hans Ord,

On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

han lader Sne falde ned som Uld, som Aske spreder han Rim,

Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

som Brødsmuler sender han Hagl, Vandene stivner af Kulde fra ham;

Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

han sender sit Ord og smelter dem, de strømmer, når han rejser sit Vejr.

Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

Han kundgør sit Ord for Jakob, sine Vedtægter og Lovbud for Israel.

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

Så gjorde han ikke mod andre Folk, dem kundgør han ingen Lovbud. Halleluja!

Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.