Psalms 146

Halleluja! Pris HERREN, min Sjæl!

Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

Jeg vil prise HERREN hele mit Liv, lovsynge min Gud, så længe jeg lever.

Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

Sæt ikke eders Lid til Fyrster, til et Menneskebarn, der ikke kan hjælpe!

Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.

Hans Ånd går bort, han bliver til Jord igen, hans Råd er bristet samme Dag.

Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.

Salig den, hvis Hjælp er Jakobs Gud, hvis Håb står til HERREN hans Gud,

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

som skabte Himmel og Jord, Havet og alf, hvad de rummer, som evigt bevarer sin Trofasthed

Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,

og skaffer de undertrykte Ret, som giver de sultne Brød! HERREN løser de fangne,

Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.

HERREN åbner de blindes Øjne, HERREN rejser de bøjede, HERREN elsker de retfærdige,

Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.

HERREN vogter de fremmede, opholder faderløse og Enker, men gudløses Vej gør han kroget.

Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

HERREN er Konge for evigt, din Gud, o Zion, fra Slægt til Slægt. Halleluja!

Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.