Proverbs 22

Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

Hellere godt Navn end megen rigdom, Yndest er bedre end Sølv og Guld

Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

Rig og fattig mødes, HERREN har skabt dem begge.

Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

Den kloge ser Faren og søger i Skjul, tankeløse går videre og bøder.

Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

Lønnen for Ydmyghed og HERRENs Frygt er Rigdom, Ære og Liv.

Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

På den svigefuldes Vej er der Torne og Snarer; vil man vogte sin Sjæl, må man holde sig fra dem.

Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

Væn Drengen til den Vej, han skal følge, da viger han ikke derfra, selv gammel.

Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

Over Fattigfolk råder den rige, Låntager bliver Långivers Træl.

Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

Hvo Uret sår, vil høste Fortræd, hans Vredes Ris skal slå ham selv.

Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

Den vennesæle velsignes, thi han deler sit Brød med den ringe.

Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

Driv Spotteren ud, så går Trætten med, og Hiv og Smæden får Ende.

Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

HERREN elsker den rene af Hjertet; med Ynde på Læben er man Kongens Ven.

Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

HERRENs Øjne agter på Kundskab, men han kuldkaster troløses Ord.

Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

Den lade siger: "En Løve på Gaden! Jeg kan let blive revet ihjel på Torvet."

Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

Fremmed Kvindes Mund er en bundløs Grav, den, HERREN er vred på, falder deri.

Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

Dårskab er knyttet til Ynglingens Hjerte, Tugtens Ris skal tjerne den fra ham.

Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

Vold mod den ringe øger hans Eje, Gave til Rigmand gør ham kun fattig. -

Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

Bøj Øret og hør de vises Ord, vend Hjertet til og kend deres Liflighed!

Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

Vogter du dem i dit Indre, er de alle rede på Læben.

Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

For at din Lid skal stå til HERREN, lærer jeg dig i Dag.

Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

Alt i Går optegned jeg til dig, alt i Forgårs Råd og Kundskab

Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

for at lære dig rammende Sandhedsord, at du kan svare sandt, når du spørges.

Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

Røv ej fra den ringe, fordi han er ringe, knus ikke den arme i Porten:

Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

thi HERREN fører deres Sag og raner deres Ransmænds Liv.

Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

Vær ej Ven med den, der let bliver hidsig, omgås ikke vredladen Mand,

Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

at du ikke skal lære hans Stier og hente en Snare for din Sjæl.

Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

Hør ikke til dem, der giver Håndslag, dem, som borger for Gæld!

Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

Såfremt du ej kan betale, tager man Sengen, du ligger i.

Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

Flyt ej ældgamle Skel, dem, dine Fædre satte.

Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

Ser du en Mand, som er snar til sin Gerning, da skal han stedes for Konger, ikke for Folk af ringe Stand.