Proverbs 2

2:1

Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

يَا ابْنِي، إِنْ قَبِلْتَ كَلاَمِي وَخَبَّأْتَ وَصَايَايَ عِنْدَكَ،

2:2

Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

حَتَّى تُمِيلَ أُذْنَكَ إِلَى الْحِكْمَةِ، وَتُعَطِّفَ قَلْبَكَ عَلَى الْفَهْمِ،

2:3

Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

إِنْ دَعَوْتَ الْمَعْرِفَةَ، وَرَفَعْتَ صَوْتَكَ إِلَى الْفَهْمِ،

2:4

Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

إِنْ طَلَبْتَهَا كَالْفِضَّةِ، وَبَحَثْتَ عَنْهَا كَالْكُنُوزِ،

2:5

Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

فَحِينَئِذٍ تَفْهَمُ مَخَافَةَ الرَّبِّ، وَتَجِدُ مَعْرِفَةَ اللهِ.

2:6

Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

لأَنَّ الرَّبَّ يُعْطِي حِكْمَةً. مِنْ فَمِهِ الْمَعْرِفَةُ وَالْفَهْمُ.

2:7

Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

يَذْخَرُ مَعُونَةً لِلْمُسْتَقِيمِينَ. هُوَ مِجَنٌّ لِلسَّالِكِينَ بِالْكَمَالِ،

2:8

Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

لِنَصْرِ مَسَالِكِ الْحَقِّ وَحِفْظِ طَرِيقِ أَتْقِيَائِهِ.

2:9

Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

حِينَئِذٍ تَفْهَمُ الْعَدْلَ وَالْحَقَّ وَالاسْتِقَامَةَ، كُلَّ سَبِيل صَالِحٍ.

2:10

Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

إِذَا دَخَلَتِ الْحِكْمَةُ قَلْبَكَ، وَلَذَّتِ الْمَعْرِفَةُ لِنَفْسِكَ،

2:11

Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

فَالْعَقْلُ يَحْفَظُكَ، وَالْفَهْمُ يَنْصُرُكَ،

2:12

Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

لإِنْقَاذِكَ مِنْ طَرِيقِ الشِّرِّيرِ، وَمِنَ الإِنْسَانِ الْمُتَكَلِّمِ بِالأَكَاذِيبِ،

2:13

Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

التَّارِكِينَ سُبُلَ الاسْتِقَامَةِ لِلسُّلُوكِ فِي مَسَالِكِ الظُّلْمَةِ،

2:14

Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

الْفَرِحِينَ بِفَعْلِ السُّوءِ، الْمُبْتَهِجِينَ بِأَكَاذِيبِ الشَّرِّ،

2:15

Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

الَّذِينَ طُرُقُهُمْ مُعْوَجَّةٌ، وَهُمْ مُلْتَوُونَ فِي سُبُلِهِمْ.

2:16

Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

لإِنْقَاذِكَ مِنَ الْمَرْأَةِ الأَجْنَبِيَّةِ، مِنَ الْغَرِيبَةِ الْمُتَمَلِّقَةِ بِكَلاَمِهَا،

2:17

Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

التَّارِكَةِ أَلِيفَ صِبَاهَا، وَالنَّاسِيَةِ عَهْدَ إِلهِهَا.

2:18

K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

لأَنَّ بَيْتَهَا يَسُوخُ إِلَى الْمَوْتِ، وَسُبُلُهَا إِلَى الأَخِيلَةِ.

2:19

Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

كُلُّ مَنْ دَخَلَ إِلَيْهَا لاَ يَؤُوبُ، وَلاَ يَبْلُغُونَ سُبُلَ الْحَيَاةِ.

2:20

Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

حَتَّى تَسْلُكَ فِي طَرِيقِ الصَّالِحِينَ وَتَحْفَظَ سُبُلَ الصِّدِّيقِينَ.

2:21

Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

لأَنَّ الْمُسْتَقِيمِينَ يَسْكُنُونَ الأَرْضَ، وَالْكَامِلِينَ يَبْقَوْنَ فِيهَا.

2:22

Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

أَمَّا الأَشْرَارُ فَيَنْقَرِضُونَ مِنَ الأَرْضِ، وَالْغَادِرُونَ يُسْتَأْصَلُونَ مِنْهَا.