Psalms 88

canticum carminis filiorum Core victori per chorum ad praecinendum eruditionis Eman Ezraitae Domine Deus salutis meae per diem clamavi in nocte coram te

Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.

ingrediatur ante te oratio mea inclina aurem tuam ad laudationem meam

Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.

quia repleta est malis anima mea et vita mea ad infernum descendit

Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

reputatus sum cum descendentibus lacum factus sum quasi homo invalidus

Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

inter mortuos liber sicut interfecti et dormientes in sepulchro quorum non recordaris amplius et qui a manu tua abscisi sunt

Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

posuisti me in lacu novissimo in tenebris in profundis

Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

super me confirmatus est furor tuus et cunctis fluctibus tuis adflixisti me semper

Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

longe fecisti notos meos a me posuisti me abominationem eis clausum et non prodeuntem

Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

oculus meus infirmatus est ab adflictione invocavi te Domine tota die expandi ad te palmas meas

Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

numquid mortuis facies mirabilia aut gigantes surgent et confitebuntur tibi semper

Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

numquid narrabitur in sepulchro misericordia tua et veritas tua in perditione

Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.

numquid noscentur in tenebris mirabilia tua et iustitia tua in terra quae oblivioni tradita est

I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

ego autem ad te Domine clamavi et mane oratio mea praeveniet te

Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

quare Domine abicis animam meam abscondis faciem tuam a me

Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

pauper ego et aerumnosus ab adulescentia portavi furorem tuum et conturbatus sum

Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

per me transierunt irae tuae terrores tui oppresserunt me

Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

circumdederunt me quasi aquae tota die vallaverunt me pariter

Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

longe fecisti a me amicum et sodalem notos meos abstulisti

Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]