Lamentations 5

זכר יהוה מה היה לנו הביט וראה את חרפתנו׃
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
נחלתנו נהפכה לזרים בתינו לנכרים׃
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
יתומים היינו אין אב אמתינו כאלמנות׃
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
מימינו בכסף שתינו עצינו במחיר יבאו׃
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
על צוארנו נרדפנו יגענו לא הונח לנו׃
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
מצרים נתנו יד אשור לשבע לחם׃
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
אבתינו חטאו אינם אנחנו עונתיהם סבלנו׃
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
עבדים משלו בנו פרק אין מידם׃
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
בנפשנו נביא לחמנו מפני חרב המדבר׃
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
עורנו כתנור נכמרו מפני זלעפות רעב׃
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
נשים בציון ענו בתלת בערי יהודה׃
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
שרים בידם נתלו פני זקנים לא נהדרו׃
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
בחורים טחון נשאו ונערים בעץ כשלו׃
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
זקנים משער שבתו בחורים מנגינתם׃
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
שבת משוש לבנו נהפך לאבל מחלנו׃
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
נפלה עטרת ראשנו אוי נא לנו כי חטאנו׃
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
על זה היה דוה לבנו על אלה חשכו עינינו׃
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
על הר ציון ששמם שועלים הלכו בו׃
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
אתה יהוה לעולם תשב כסאך לדר ודור׃
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
למה לנצח תשכחנו תעזבנו לארך ימים׃
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
השיבנו יהוה אליך ונשוב חדש ימינו כקדם׃
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
כי אם מאס מאסתנו קצפת עלינו עד מאד׃
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?